Putování Tichomořím v roce 1995, díl 3: Fa'a Samoa aneb život po samojsku

Paní Evo, to byl spíše "básnický" obrat, my jsme se psy negativní zkušenost na Samoe neměli, ale skutečností je, že to tam někdy asi bylo nutností, jak píšete. O naší lásce ke zvířátkům a konkrétně psům se přesvědčíte v dalších dílech tohoto seriálu.

Zemský ráj to na pohled.... / jen ty správně namířené kameny na psy se mi nelíbí, ale asi nutnost/.

Paní Jaruško, naprostá většina kostelů jsou křesťanské církve, z toho 55% protestanti, 19% katolíci, 17% mormoni, potom další křesťanské církve a zhruba 3% připadá na církev Bahai. Tato poslední církev spojuje všechna monoteistická náboženství světa. Má tři základní principy : jediný Bůh, jediný duchovní zdroj pro všechna náboženství a jediný původ všeho lidstva.

Paní Heleno, opět velmi zajímavé vyprávění s mnoha pozoruhodnostmi. Zajímalo by mne, když Samojci žijí v křesťanských občinách, zda to velké množství kostelů je výhradně křesťanských? Nebo jsou některé kostely i pro jiné věřící?

Vaše líčení života v této, pro mě velmi exotické, zemi se mi moc líbí. Děkuji :-)

Někdy byla "havaj v práci" opravdu jen někdy, ale tohle putování po Samoe bylo moc poutavé. Užila jsem si to a děkuji za to, že se se svými cestovatelskými zážitky dělíte s čtenáři íčka. Těším se na Nový Zéland, méje spolužačka tam několik let měla vdanou dceru a krásně o něm vyprávěla, byla tam jen 2x, protože je to daleko a cesta není nejlepvěnší, ale říkala, že je to zemský ráj.

Paní Zuzanko, s těmi sebevraždami je to dnes úplně jinak, Samojci se dokázali modernímu světu přizpůsobit, aniž by ztratili svůj způsob života. Pomohla jim k tomu jejich víra a skutečnost, že mají svůj vlastní stát a jazyk, jejich identita tedy nebyla zásadním způsobem ovlivněna novou většinovou kulturou, jako tomu bylo například v USA nebo Austrálii, kde se z původních obyvatel stala zanedbatelná menšina. Tyto národy potom propadly depresi a mnohdy skončily v zajetí drog a alkoholu. Dnes je na Samoe sebevražd velmi málo (4,4 na 100 000 obyvatel ročně). V současné době je v tomto neblahém pořadí první Litva (31,9 na 100 000 obyvatel) a v první desítce je celkem 6 bývalých sovětských republik, včetně Ruska a Ukrajiny. Paní Zdenko, byla to samostatná cesta bez cestovní kanceláře (s výjimkou letenek a několika hotelů, které jsme měli rezervované přes pana Papeže). Je to náš styl cestování a neříkáme tomu "dovolená", ale "cesta", přičemž každé podobné putování je v podstatě jedním dalším životem. Na těchto cestách musíme navíc pracovat, v roce 1995 to bylo dost obtížné, ale v současné době manžel ráno a večer pracuje díky moderním technologiím.

Díky moc za nádherné a osvěžující vyprávění, při čtení si téměř připadám jako bych tam byla s vámi *

Píšete moc hezky, krásně se to čte. Jen by mne zajímalo, jak jste do takového zapomenutého ráje dostali? To byla normální dovolená nebo jste tam jeli za nějakou prací, myslím beletrickou.

Paní Příbylová, to je jasné, ale text to vynahradil. Do těchto končin už se těžko vypravím a ani cukr odtud nemám. :-)