Ilustrační foto: pixabay.com

Osud jako běsnící sopka

13. 3. 2021

Osud je jako sopka, když začne běsnit, neví kdy přestat... Každý z nás má svůj osud, nebo zná někoho, na kom se osud doslova vyřádil. Jeden takový příběh s vámi budu sdílet.

Můj příběh

Autor: Hana Nováková

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Faldynová 15.3.2021 23:26

Už druhá kamarádka mi odchází, zase rakovina. Bude chybět dětem i vnoučatům. Osud Jarmily je opravdu nesrovnatelně těžký. Ale díky vnukům našla sílu to unést. Obdivuhodné.

Hana Nováková 15.3.2021 12:41

Děkuji, že jste ve svých komentářích vyjádřili, jak cítíte s Jarmilou

Jan Zelenka 13.3.2021 19:49

Osud je někdy nemilosrdný, třeba ale žít dál. Tohle smutný příběh. Nebývale tragický. Já jsem kdysi pochoval sedmnáctiletého syna a před rokem a půl i manželku, který byla daleko mladší, než já. Na to se zapomenout nedá, ale snažím se žít, jak to jde.

Zuzana Pivcová 13.3.2021 16:04

Hani, vybavilo se mi označení "prokleté rody". Je to opravdu silné. A trochu si myslím, že trauma nabouralo psychiku a ta se stala zárodkem další tragédie. Co musí někdy člověk snést za zkoušky!! A my mnozí reptáme kvůli daleko menším problémům.

Naděžda Špásová 13.3.2021 13:53

Tak tohle je hodně depresivní. Té paní přeji sílu, zdraví a lásku těch, kteří jí zůstali.

Daniela Řeřichová 13.3.2021 13:24

To je silný příběh o velké bolesti i o velké lásce. Přeji Jarmile hodně síly , věřím, že jí jsou vnoučata radostí a morální oporou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková