Projít si Vatikán

Jano, byly tam uloženy ostatky kardinála Berana a dalších.

Vatikán jsem nenavštívila, takže jsem si se zájmem přečetla váš článek a prohlédla krásné fotky. Díky :-)

No Dano, to mi neříkejte, my v žádném podzemí nebyli - tak to tam snad budu muset ještě jednou, když mi to uniklo :-))

Co to píšu? Než jsme ovšem prošli podzemí a věže Chrámu sv. Petra...

V Římě jsem byla v před 25 lety. Byl to zážitek. Stejně jako Vatikán. Na náměstí jsme dorazli brzy ráno, takže bylo ještětéměř prázdné. Ne sjme ovšem prošli podzemé i věže Chrámi sv. Petra, tak se zaplnilo. Taky si pamatuju dlouhou frontu podél zdi do muzeí, úchvatnou Sixtinskou kapli. Nikdy nezapomenu na pohled od kopule Chrámu sv. Petra na ty malé postavičky návštěvníků Svatopetrského náměstí pod námi. A na ty sochy, které chrám zdobí a pohled na ně z úrovně očí..Jsem moc ráda, že jsem tyto náročné výlety absolvovala ještě mladá. Děkuji za článek a fotky.

Při své první návštěvě jsem byla překvapena, kolik velkolepých památek se na tak miniaturním území nachází. Teprve po druhé jsem si to časově lépe rozplánovala a s úctou vzhlížela k dílům nejslavnějších architektů, sochařů i malířů. Děkuji za hezké připomenutí vatikánských zajímavostí.

Naše výprava byla na prodlouženém víkendu v Římě, jehož součástí byla i návštěva Vatikánu, velmi krátce po smrti papeže Jana Pavla II. Proto bylo v paláci mnoho návštěvníků a ochranky nás doslova hnaly dopředu, nikdo se nemohl ani na chvilku zastavit, pokleknout, vzdát úctu. Tím se hodně zkrátil čas a pak zbývala víc jak hodina bez programu do návštěvy sbírek.

Říkala jsem si, že asi každý neměl to štěstí vidět, jak to vypadá ve Vatikánu, a proto, když jsem hledala něco v mé bohaté sbírce fotek z cest a přišla náhodou na ty odtamtud, jsem se rozhodla Vatikán trochu přiblížit těm, kteří tam nebyli. My jsme Řím a Vatikán navštívili v roce 2007 a měla jsem co dělat, abych tu dlouhou frontu v tom vedru ustála...

Ve Vatikánu jsem nebyla o to raději jsem si přečetla Jano Tvůj tvůj článek, s doprovázenými fotkami.

Vatikán jsem navštívil dvakrát a moc se mi líbil. Jediná hrůza byla, když jsme lezli kupolí na vrchol chrámu sv. Petra. Chodba byla poměrně nízká a zakřivená podle kupole, takže jsem se musel podle ní ohýbat a když jsem vylezl, sotva jsem se narovnal. Ale jinak paráda.