Starého psa novým kouskům nenaučíš

:-D Super článek. Děkuji. Tohle je tedy ,,vaření" a tchýně a snacha. Já bych si přidal ... tchýně a zeť. To je taky vražedná kombinace. Co? Jenže u nás to bylo jinak. Já říkal tchýni ,,mami". A tak jsem měl maminky dvě a taky dvě ,,kuchyně." Každá zvládala něco. Říká se žena vaří podle mámy, nebo kuchařky, chlap podle fantazie. Takže žena vařila podle ... dnes by to bylo moderní ,,mámy II". Jednou se rozhodla, že mě překvapí a udělá zemlbábu, žemlovku... jak se to ještě kde krajově nazývá. Tu moje máma nedělala. Takže má vzdělaná Trójská Helena s X vysokoškolskými tituly se pustila do vaření. Té žemlovky. Překvapení na večeři. No vypadalo to pěkně. Na talíři. Jen to nějak. Bylo to tvrdé, zespodu připálené, něco mezi tím rozteklé. Z armády jsem byl zvyklý na lecos, ale tohle nešlo. Sekl jsem lžící a asertivně řekl ať se nezlobí, ale že příště jdu na večeři k mamince. Moje trójská Helena se rozbrečela a v afektu mi sdělila ať si tedy sbalím kufry a jdu k mamince. Na to jsem jí odpověděl. ,,Miláčku, ty mi nerozumíš. Já si ty kufry klidně sbalím a k mamince půjdu. Ale tvojí!" No nějak se to večer srovnalo. Příští týden jedeme k ,,našim" tedy tchýni. Na večeři pekáč žemlovky. ,,Mili, to je pro tebe. Já nic nevěděla, ale Helča se svěřila s vaším výstupem tátovi a ten to řekl mě. Takže tady máš pořádnou žemlovku. Já nevím co jsem z té holky vychovala. Ovládá pět jazyků a v kuchyni připálí i kuchařkou knížku." Takže to je zase moje zkušenost chlapa. ;-)