Okno ve tmě zářící

Jdu večerním městem,
známou ulicí,
ve tmě tvé okno zářicí,
zdraví mě jako před lety,
pořád chybí mu rolety.

Tam v okně
vidím siuletu známou,
možná mě oči klamou,
vidím, co vidět bych chtěla,
kdybych se zeptat směla.

Tak bych se asi ptala,
jak se ti pořád daří,
okno tvé do tmy září,
projdu však mlčky kolem,
a zmizím za prvním rohem...