Jak se vypořádáme s Covidem?

Zdravím Dano a ráda jsem si Tvůj článek přečetla. Ne však proto, abych srovnávala, co dělají vlády ve dvou různých zemích, ale abych si napsané dala do souvislosti se svým myšlením (úhlem pohledu). Na rozdíl od mnohých se nebojím. Sice nevím, pouze tuším, ale pokud má přijít změna, po které mnozí volají, tak na události, které teprve přijdou, nejsou připraveni. Čas každému ukáže, ať je dole, či nahoře.

Myslím, že Sona P. to napsala moc hezky a nemá cenu to více rozebírat. Určitě mně zajímají i jiné země, jak se tam nemoc vyvíjí. V snad každé zemi jsou naši občané a není mně fuk, co se tam děje. Konkrétně v Anglii mám dost známých a to jak reálných, tak i virtuálních. Myslím, že nemůžeme myslet jen na sebe a tvářit se jako sobci, které zajímá jen JÁ

Souhlasim s pani Sonou P. jeji nazor shrnuje vse podstatne.

Ano, vím že všude se lidi zlobí a nedodržují všechna opatření, ale naočkovaných mají rozhodně víc než třetinu a druhou dávku rozhodně doporučují, ale chtěla jsem poukázat spíše na britský způsob rozvolnění oproti našemu, kdy u nás stačily tři dny a vše se otevřelo.

Dodatek: Ve Velké Británii byla podle údajů z www.bbc.com k dnešnímu dni očkována téměř jedna třetina obyvatelstva.

Hezké shrnutí jednoho roku Danko. Anglie měla také a má problémy, jako všichni. Naše vláda dělá kardinální chyby a to, že podlehne tlaku opozici a veřejnosti, aby se rozvolnilo a tak se rozvolňuje a zase přituhuje a nákaze se dává velký prostor k šíření. Druhá věc, že vláda pak ve vystrašení dělá zmateční chyby s nařízeními, co se řekne večer, neplatí ráno a naopak. A třetí, že vše se šije horkou jehlou a je pozdě. A čtvrtá, málo se pracuje s odborníky i když i ti mají protichůdné názory. Opozice kritizuje , předvádí se a chce sbírat body. Nic z toho nám opravdu nepomáhá v této přetěžké době. Jen snad sami pro sebe, vyhýbat se davům, ta tři R pořád dodržovat a přát nám všem, aby se věci dostaly pod kontrolu. A nedat na ten mediální masírunk, to bychom se za chvíli zbláznili.

I moje dcera žije v Anglii a situaci ona ani anglický tisk nevidí tak růžové jako autorka. I Boris Johnson a jeho vláda jsou pod neustálým tlakem a kritikou, že opatření nejsou jednou dostatečná, podruhé moc přísná atd. A ani v Anglii všichni nedodržují pravidla a ozývají se. Jeden velký rozdíl mezi našimi zeměmi opravdu je. A tím je očkování. Zatímco v Anglii se očkuje masívně a druhou dávku můžete dostat až po třech měsících, u nás to moc nejde. Teď přišli jejich zdravotníci se zprávou, že se ukazuje, že jedna dávka stačí. To se ale teprve ukáže. Já si myslím, že kdyby se u nás politici soustředili na boj s covidem a ne na předvolební boj, bylo by nám všem mnohem lépe.

Jak? Určitě každý po svém podle svých i nabízených možností. Kdybych měla děti někde ve světě, také by mě zajímalo, jak na tom jejich země je. Osobní zkušenost je pro mě přesvědčivější než oficiální prohlášení.

Já jsem ráda, že si mohu přečíst Dančino srovnání opatření ve dvou státech. Je to pro mě díky jejím osobním informacím cennější než ty naše mediální hrůzy.

Také mě zaujal vyhlášený v Anglii - obsahuje postupné kroky s odstupem pěti týdnů až do léta. Vypadá to rozumně i srozumitelně.