Foto: autorka

Lavičko, mohla bys někdy promluvit

1. 3. 2021

Můj příběh

Autor: Jana Vargová

Hodnocení:

(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 2.3.2021 21:26

Bezva pojednání a obdivuhodná fotosbírka laviček!

Marie Doušová 2.3.2021 10:49

Foto dokazuje , že je dost laviček,ale pravdou je , že je jich stále málo . Tam , kde by si člověk mohl odpočinout většinou nejsou . Zajímavý článek.

Jana Šenbergerová 1.3.2021 23:08

Tak to je pořádná sbírka se zajímavou úvahou.

Helena Přibilová 1.3.2021 21:07

Líbí se mi zamyšlení nad takovou "obyčejnou" věcí, jakou je lavička. Zajímavé jsou i fotografie, které jsou ukázkou nejrůznějších typů "posezení" jak u nás tak i ve světě.

Zdenka Soukupová 1.3.2021 16:53

Hezké. To by mě nenapadlo, takhle uvažovat o lavičkách. A s poslední myšlenkou souhlasím.

Dana Puchalská 1.3.2021 15:57

Ano, velmi zajímavý článek a fotogalerie je víc než rozmanitá.

Zuzana Pivcová 1.3.2021 13:27

Úvaha je zajímavá, ale nejvíc se mi líbí skutečně ty různorodé lavičky. Umíte si všímat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá