Foto: autorka

Leden na rampouchy hrál.....

27. 2. 2021

Můj příběh

Autor: Helena Votíková

Hodnocení:

(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 28.2.2021 19:43

Moc hezká básnička. Stýská se mi po době, kdy vnučka nosila ze školky plno bezva básniček a písniček.

Jana Šenbergerová 28.2.2021 18:01

Díky za ni, moc se mi líbí. Jejím autorem je Jiří Lochovec, který napsal pro děti Velkou knihu malého školáka.

Soňa Prachfeldová 28.2.2021 08:11

Helenko, to je hezké, když chci od Máti nějaké básničky ze školky, je nesdilný :-)

Naděžda Špásová 27.2.2021 15:05

Tak tohle neznám, vnučka už na básně není, tu už víc zajímají kluci. V jejím věku jsem byla stejná, je jí 13. :-)

Marie Seitlová 27.2.2021 14:09

Pěkná básnička, vůbec ji neznám. Díky za ni.

Marie Měchurová 27.2.2021 11:25

Poezie není nikdy dost, obzvlášť v tomto divném čase. Dík za připomenutí.

Zuzana Pivcová 27.2.2021 09:45

Já ji také neznám, ale ve svém nynějším hodně dospělém věku jsem si ji přečetla moc ráda.

Alena Tollarová 27.2.2021 08:35

Já ji taky neznám, ale možná jsem spíš zapomněla. Děkuji, Helo :)

Dana Puchalská 27.2.2021 08:19

Hezká básnička. Já ji nikdy neslyšela. Ale nevadí,nikdy není pozdě.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá