FOTO: Alena Tollarová

V bílém je všechno jiné - fotoreportáž

23. 2. 2021

Jak se nám střídají roční období, tak i pohled z okna vypadá pokaždé jinak. Jarní svěží zeleň a něžné kvítky vystřídají letní dynamické barvy. Podzim nabídne paletu laděnou do zemitých hnědavých tónů.

Můj příběh

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(5.1 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eliška Murasová 23.2.2021 20:56

Aleno, kouzelné kapličky a kostelíky a nejen... Vtipně napsáno, potěšila jsem se!

Danuše Onderková 23.2.2021 20:09

Alenko, moc pěkné díky...

Jitka Hašková 23.2.2021 19:57

Aleno, díky za tu krásu. S radostí jsem se prošla aspoň virtuálně pomocí tvých krásných fotek.

Helena Přibilová 23.2.2021 19:23

Paní Alenko, máte překrásné fotografie. Místa, která jste na nich zachytila, znám z našich výletů, ale nikdy jsem je neviděla v zimním "kabátě".:))

Dana Puchalská 23.2.2021 18:22

Álo,to je krásná fotogalerie....

Martina Růžičková 23.2.2021 16:18

Hezky jste o zimě napsala. Také ji mám ráda a raduji se ze sněhové nadílky. Děkuji za tu úžasnou přehlídku zajímavých památek vašeho kraje, kterým to v bílém moc sluší :-).

Marie Seitlová 23.2.2021 16:09

Krásné fotky s bílou pokrývkou.

Anna Potůčková 23.2.2021 15:22

Ali moc děkuji za ty krásné fotky ze Tvého výšlapu. To je pastva pro oči!

Eva Mužíková 23.2.2021 14:33

Sněhová pokrývka celou krajinu jakoby učeše. Jsem ráda, že jsi se konečně trochu nabažila a podělila se s námi. Hezké počtení a pokoukání.

Marie Ženatová 23.2.2021 13:54

Alenko moc Ti děkuji za nádhernou bílou ukázku míst, kde jsem já bohužel nikdy nebyla*

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá