V Česku pracuje téměř půl milionu lidí nad 60 let. Jejich problém? Mladí ambiciózní šéfové, kteří jim jdou po krku

Znám spoustu lékařů, kteří pracují po 70. narozeninách, a protože mají zkušenosti a musí se neustále vzdělávat, opravdu jim důvěřuji. Sama jsem pracovala ještě 5 let na zkrácený úvazek v důchodu, manžel je pracovně aktivní na 150%., práce je jeho koníček. Je fakt, že jsem strašně zpohodlněla. Vnuci? Skvělí, máme jich 5, ale mají školu, zájmy, kterým se věnují aktivně a v neposlední řadě úžasné rodiče, kteří se jim starají o náplň volného času bezvadně. Takže návštěvy, pohlídání těch menších, sem tam dovolená s nimi, to ano, ale rozhodně to není náplň života.

Je velice dobře pracovat pokud to jen jde. Problém je, pokud máte v práci vedoucího nebo dokonce "jen" parťáka psychopata. Tento problém mám teď a proto skončím.

Zcela sympatizují s Lenkou Kočandrlovou. Jak se začne trošičku blýskat na lepší časy, přijde nějaký zádrhel. Babička ve svojí práci končila po Novém roce, kdy v prosinci skončilo definitivně ROH a zároveň šla všechna školská zařízení do právní subjektivity. Šéfka ji úžasným způsobem obešla. Nedostala ani korunu na odchodnou. Nejdříve jí řekla, že všechny finanční benefity padly. Když babička potkala školnici, která šla úplně ve stejnou dobu a peníze dostala, šla se zeptat rovnou na končící odbor školství. Tam vrtěla příslušná pracovnice hlavou a zavolala paní ředitelce. Tato z babičky udělala doslova starého blázna. A vydala definitivní rozhodnutí....babička přece sumu dostala na konci roku v odměnách....nebyla to pravda, odměny dostali všichni.....a odměna hospodářky a učitelů......ta se nedala srovnat. Že babička svůj odchod do důchodu hodně obrečela, si asi každý umí představit. Byla tam na poloviční úvazek přes dvacet let....

Já neznám krásnější dobu,než tu co mám teď v důchodu...Byla jsem zaměstnaná 16 let a pak jsem šla dělat sama na sebe OSVČ dalších 22 let.Takže mne ani nenapadlo,abych ještě v důchodu pracovala,za to nestojí žádné peníze! V práci jsem tehdy nastoupila jako nejmladší z těch,co tam byli. Po škole toho člověk moc neuměl,tak mě starší kolegyně do všeho zasvětila a se vším mi pomohla.Šéf tehdy ušel,ale byl dost nespravedlivý: prémie dával jen starším,že už mají rodiny a víc to potřebují....Já měla tehdy 400 Kčs zálohu a 400 Kčs dobírku a dovolená byla jen 14 dní! Taky poukazy od ROH si rozebrali ti starší a zasloužilejší,vždy to bylo: počkej,až budeš mít rodinu a děti. No a když už jsem konečně měla tu rodinu a děti,tak přišel 89 rok a vše šlo do háje.... Později na vlastní noze jsem musela dělat dovolená-nedovolená,soboty-neděle,zkrátka stále,jak to práce vyžadovala.Děti o prázdninách bývaly se mnou v práci....Takže po té honičce a boji o prachy je nyní důchod procházka růžovou zahradou,nemusím se o nic starat a peníze jsou samy od sebe na účtu.

Je to o osobním rozhodnutí každého jedince. V dobách, kdy muži ze zákona odcházeli do důchodu v šedesáti letech, jsme měli na pracovišti pána, který se v tomto věku cítil úplně zdráv. Protože byl dobrý pracovník, měl to dobré i u mladého šéfa, přestože šéf o jeho práci nevěděl téměř nic. Pod vidinou vyššího měsíčního důchodu o X %, tento pán pracoval do šedesáti osmi let, kdy už se přestal cítit úplně zdráv. Vyšší důchod si "užíval" půl roku, střídavě v nemocnici a v domácí péči. A tak si občas kladu otázku, o čem je vlastně život.

Myslela jsem, že článek je spíš o těch, kdo pracují a přitom už na řádný důchod už nárok mají? Vzhledem k nedostatku pracovních míst pro mladé a vzhledem k opotřebovanosti nás, kteří jsme nuceni oproti starým pořádkům makat o x let déle, než to bývalo, si myslím, že by měl být soudný i ten důchodce, který se cítí zdráv a měl by skončit. Déle tu o ten rok dva tři při přesluhování rozhodně nebudeme.....

Pracujících starších 60ti let přibývá a dále přibývat bude především proto, že se stále postupně prodlužuje odchod do starobního důchodu. Například žena, která vychovala 2 děti, dovrší věk pro odchod do důchodu ve svých 62 letech. Postupně se zatím bude posunovat tato hranice u mužů i žen na věk 65 let.

Myslím, že není potřeba se stydět za to, že člověk má své odpracováno. Proč bychom měli honit každou korunu, máme nárok si odpočinout. Leckdy až po našem odchodu zbytek osazenstva teprve zjistí, že jsme tam byli co platní a svoje tam odvedli.....do čeho jim se zrovna nechce. A až tam budou sami mladí, to se teprve budou dohadovat o termínech dovolené.....a už tam nebudou mít toho starého dobráka, který, aby byl klid, řekne, i mně je to jedno, tak si tu dovolenou vezměte vy....a já budu chodit do práce.....

Od roku 2006 pracuji jako OSVČ. Také musím o své zakázky "bojovat" s mladšími, ale takový je život. Odběratel je pánem a určuje si komu zadá zakázku. I přesto, že je mi skoro 75 let jich mám dostatek a věk není rozhodující, záleží na kvalitě odvedené práce. Kdo nechce mít nějakého toho šéfa má možnost pracovat jako OSVČ i v důchodovém věku.

V práci jsem po odchodu do důchodu zůstala jen proto, že si to šéf přál, postupně přibývaly nové typy programů na pc a to pro mě nebylo nijak jednoduché, naštěstí kluci z IT měli pochopení a trpělivost, po dvou letech se vyměnilo vrchní vedení firmy, pak byla zrušena filiálka , začalo propouštění zaměstnanců s "dlouhou pamětí " kteří byli u firmy 20 a více roků. Nastoupili mladší s menší zkušeností , ale o to ostřejšími lokty . Co na tom, že se spoustu věcí předělávalo nebo třeba nedodělalo vůbec, tváří firmy byli mladí a perspektivní zaměstnanci. Řekla jsem si ,že tady už nechci být a skončila.