Specifickou cestu, kterou se malíř František Kupka na počátku 20. století dopracoval k abstraktní malbě, představuje výstava v Salmovském paláci na Hradčanech. Národní galerie v Praze ji připravila k letošnímu stému výročí chvíle, kdy Kupka v Paříži veřejně prezentoval dvě svá zásadní díla nefigurativního malířství. Rok 1912 se uvádí jako zrod abstraktního malířství. Výstavou, která potrvá do 3. března, zahajuje NG svůj provoz v Salmovském paláci.
Expozice má podtitul Kupkovy salony 1899 - 1913 a stojí na prezentaci děl, která Kupka vystavoval na pařížských salonech do roku 1913. Ty tehdy byly největší uměleckou přehlídkou v západním světě a měly zásadní význam pro vývoj i vnímání moderního umění. Výstava představuje malířovu účast na jednotlivých salonech a divák může sledovat postupné řešení různých problémů a otázek, se kterými se autor vyrovnával.
Vrchol výstavy přichází v klíčovém roce 1912, kdy Kupka vystavil Amorfu - Dvoubarevnou fugu a Amorfu - Teplou chromatiku. Obě zásadní díla malíře, který většinu života strávil ve Francii, se nacházejí na českém území - první vlastní NG, druhý Museum Kampa. To se na výstavě podílí i dalšími zápůjčkami, například poprvé zveřejňuje letošní akvizici Kupkových děl.
Mezi nimi jsou rané práce na papíře, přípravné kresby k dílům, jež muzeum vlastní. Významný je obraz tančící dívky v zahradě z roku 1906, který později malíře vedl k abstraktnímu projevu. Na výstavu půjčily díla i Centre Pompidou v Paříži nebo Muzeum moderního umění a Guggenheimovo muzeum v New Yorku.
NG dnes má na Hradčanském náměstí tři prostory - vedle Salmovského Schwarzenberský palác se stálou expozicí Baroko v Čechách a Šternberský, kde sídlí Sbírka starého umění. Nový je objekt spojující Salmovský a Schwarzenberský palác, který vznikl podle projektu španělského architekta Josepa Louise Matea a měl by sloužit jako společný vstup do obou objektů a informační centrum.
