FOTO: autorka

Z nouze ctnost - jak se žije v nouzovém stavu?

18. 2. 2021

Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 21.2.2021 19:56

Všem pacientům i zdravotnímu personálu přeji, aby brzy zase všechno běželo v normálních kolejích a nemocní se vraceli uzdravení domů. Díky za povzbudivý článek, naštěstí je kolem nás pořád dost dobra, aby zlo nepřevážilo.

Marie Ženatová 20.2.2021 17:37

Všechny moje milé - hlavně v současnosti virtuální přítelkyně - děkuji Vám ze srdce na dálku za Vaše dobrá slova *

Soňa Prachfeldová 20.2.2021 07:24

Maruško , jak člověk potřebuje vlídné lidi i vlídné slovo, to vše má léčivou sílu. Jak se dokáží lidé sblížit a povídat si, je též moc důležité. Přeji mnoho zdraví.

Naděžda Špásová 19.2.2021 14:38

Maruško, na masopust si trochu vzpomínám, ale půst rozhodně vynechám, nejsem věřící, takže nic se h nás nedrží. Přeji ti hodně štěstí a zdraví. Abych pravdu řekla, takovouhle zkušenost, byť s hodným nemocničním personálem, si klidně odpustím. Opatruj se. :-)

Eva Mužíková 19.2.2021 10:50

Maruško, jsem moc ráda, že jsem Tvůj článek nepřehlédla. Děkuji Ti za něj a zároveň přeji rychlé zotavení.

Helena Přibilová 19.2.2021 10:44

Paní Maruško, přeji Vám hodně zdraví a síly a těším se na Vaše další zajímavé příběhy.

Hana Nováková 19.2.2021 09:18

Maru, hezký poutavý článek k masopustu. Buďte hodně zdráva a držte se...

Hana Rypáčková 19.2.2021 07:51

Maruško, hlavně buď zase v pořádku. Krásné masopustní povídání..

Martina Růžičková 18.2.2021 18:07

Moc hezký článek. Děkuji a přeji hodně zdraví :-).

Daniela Řeřichová 18.2.2021 12:10

Děkuji za milý, povzbudivý článek, že i v nemocnici může člověk najít světýlko naděje a radosti.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková