Den sv. Valentýna
Ilustrační foto: pixabay.com

Den sv. Valentýna

15. 2. 2021

Dnes jsem si založila tenhle blog. Na den sv. Valentýna. Což asi není úplně nejlepší nápad, protože jsem single. Ale úplně single, jak to nejvíc jde. Asi tak 25 let rozvedená, bez muže i bez vyhlídky, že by se to ještě někdy mohlo změnit.

Jsem totiž těžký introvert. Ale není to na mně na první pohled vidět. Když už jsem někde ve společnosti, umím se bavit, jsem veselá a občas dokonce i vtipná. Lidi se tváří, že jsou v mé společnosti rádi a já to mám stejně. Jen je sama neumím oslovit a neumím ani udržovat dlouhodobá přátelství. Dokončila jsem školu (několik) a už jsem své  spolužáky nikdy neviděla, i když mě na srazy stále zvou. Já nevím, co si povídat s někým, koho jsem několik let neviděla a po večeři a láhvi vína s největší pravděpodobností delší dobu zase neuvidím. Stejné je to s kolegy z bývalých zaměstnání. Proč to dělám? Netuším. Někdy je mi to líto, ale stejně s tím nic neudělám. Ještě pořád rekreačně sportuju a je pro mě čím dál těžší najít přátele na kolo, turistiku apod. Do kina a za kulturou už umím chodit sama. 

Občas se přes inzerát pokouším s někým seznámit. Spíš s holkama. Jsou víc v pohodě. Ale v mém věku asi už  moc aktivních lidí není nebo na ně nemám štěstí. Muže nehledám. I když by se mi hodil, to je jasný. Občas spravit něco v bytě, poradit s vypadlými pojistkami nebo pověsit nový lustr. Moc ráda vařím, tak by bylo dobré, že bych to potom všechno nemusela sníst já sama.

Asi by bylo fajn být mingle. Jen nevím, kde nějakého mingle partnera hledat. Starší chlapi (když už vezmou na milost starší ženu) se chtějí většinou rychle sestěhovat a mít vztah s plnou penzí. Jako v hotelu, se vším všudy i s úklidem. Alespoň  hodně z nich to takhle deklaruje ve svých inzerátech. A já asi  nechci vyměnit svůj nový gauč a dálkový ovladač k televizi za druhý důchod. Tak proč si tedy stěžuju? No možná proto, že je dnes ten Valentýn. Kytku i bonbóny si můžu koupit v Lidlu, ale sama sobě nezavolám a nezeptám se, jestli mi není smutno a nechci si na chvíli popovídat. Tak asi tak.

 

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vlasta Ledlová
To je milé. Děkuji.
Jana Šenbergerová
Vlasto, sama Račice rozumím vám velice. Měla jsem však více štěstí, proto i vám držím pěsti. Kamarád, či kamarádka, někoho to mít chce zkrátka. Na íčku je plno lidí, mnozí z nich se rádi vidí. Doba srazům nepřeje, zbývá ale naděje setkávat se na íčku, potěšit se trošičku. Kdo chce, své tu vždycky najde, jen je třeba, ať sem zajde. Potěší, či polituje, tahle možnost vždycky tu je. Až se více rozkoukáte, jistě sama to poznáte. Občas dojde na neshody, brzy ale do pohody srovnáme svůj krok. Tak tu žijem celý rok. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.