Ne, lásko má

Ne, lásko má,
ty nejsi moje vina,
jsi podobná,
a přece tolik jiná,
to jenom svět
nám říká, že jsme sami,
a průvod vět
se brodí vzpomínkami.

Dnes možná víš,
co vše se za mrak skrylo
a jako mříž
nám city uvěznilo,
dnes už je čas,
kdy slunce pozdě vstává
a vnitřní hlas
nám pravdu předříkává.

Ty všechno smíš,
i zůstat se mnou chvíli,
snad uvěříš,
že jsme se neztratili,
má duše bdí
a tobě sny se zdají,
za starou zdí
dál květy rozkvétají.