Vinař Karel Průša: Pandemie se na konzumaci vína naštěstí nepodepsala, lidé si ho pořizují domů
Vinařství Karla Průši v Břeclavi. FOTO: archiv K. Průši

Vinař Karel Průša: Pandemie se na konzumaci vína naštěstí nepodepsala, lidé si ho pořizují domů

11. 2. 2021

Před více než dvaceti lety začal Karel Průša s dovozem červeného vína z Chile. Dnes je jedním z nejvýznamnějších importérů tarapackých vín v Evropě. Vybudoval vinařskou výrobu v Břeclavi a spolu se svými dvěma syny expandoval na Slovensko, kde díky nim vzniká rozlehlá vinařská výroba.

Co před léty stálo za rozhodnutím založit společnost Vinicola a uzavřít spolupráci s chilskou firmou Viňa Tarapaca?
Jelikož jsem se od ukončení školy pohyboval ve vinařské branži, byl jsem průběžně konfrontován se skutečností, že Česká republika není soběstačná ve výrobě vína. Výroba vína z přibližně 18000 hektarů tuzemských vinohradů nepokrývá spotřebu, která se pohybuje v současnosti ve výši 21 litrů na osobu. Každý rok se více než polovina potřebného množství v odvislosti na velikosti tuzemského vinobraní musí dovážet. A to buď formou sudového cisternového vína, které plní lokálně výrobci, nebo prodávají jako sudové, případně vína nalahvovaného v zemi původu.

Před zhruba dvaceti léty jsem se dostal do situace, kdy jsem se musel rozhodnout, jak dál pokračovat v profesním životě. Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost seznámit se s kvalitou chilských vín na mezinárodních výstavách, ale i při návštěvě chilských vinařství, rozhodl jsem se v roce 1997 pro založení společnosti Vinicola a zahájení dovozu, v zemi původu plněného lahvového vína do České republiky. V Chile jsme vytipovali z mnoha lokálních vinařství společnost VIŇA TARAPACA, která byla založena v roce 1875. Vedení firmy chápalo složitost exportu do ČR a bylo ochotné vytvořit podmínky pro jeho realizaci. Postupně jsme rozšířili přímý import lahvových vín o Argentinu, Uruguay, Austrálii, Jižní Afriku a Nový Zéland.

Byl velký problém s dovozem chilského vína do Evropy? Na jaké překážky jste nejčastěji naráželi?
V počátcích dovozu jsme se potýkali se dvěma okruhy problémů. Jednak s nastavenou ochranou českého trhu, to znamená s výší cla, které bylo v prvních letech dovozu až 50 % z nákupní ceny vína. Naštěstí se postupně clo snižovalo a po vstupu do EU se ustálilo na fixní hodnotě vztažené na 1 litr vína, která je stejná pro všechny členské země. V případě importu chilského vína Chile uzavřela asociační dohodu s EU, která clo na dovoz vína do zemí EU zrušila, je nulové.

Druhá oblast problémů, byla neznalost zámořských vín jak u konečného spotřebitele, tak i u tehdejších nákupčích velkoobchodů, kteří nechtěli zámořská vína zařadit do sortimentu prodávaných vín. Mravenčí usilovnou prací, především realizací ochutnávek se nám podařilo jak zmiňované velkoobchody, tak i konečného zákazníka přesvědčit o kvalitě dovážených, především tarapackých vín, kde je příznivý poměr ceny ku kvalitě. Kvalita a rovněž chuť a vůně vín se nemění, zůstává dlouhodobě stejná. Červená vína jsou silně barevná, plná, tříslovitá, sametová. Bílá jsou ovocitá, suchá a svěží. V průběhu let se podařilo prosadit tarapacká vína na trhu tak, že nyní jsou nejprodávanější značkou zahraničních vín v ČR. Výhradně je dodáváme rovněž na Slovensko, do Maďarska a nově i na polský trh. 

Můžete nastínit s jakými problémy se potýkají importéři vína v době covidové?
Nyní při dovozu vín a v době covidové se importéři vína potýkají s řadou problémů. Především se začaly zpožďovat dodávky kontejnerů s vínem, neboť vzhledem k omezení obchodů s asijskými dodavateli, především s Čínou, uvázli v těchto zemích prázdné kontejnery,. Jejich nedostatek způsobuje zmiňované zpožďování. Ze stejných důvodů došlo i ke zdražení námořní dopravy. Nejen na importéry, ale i na lokální výrobce má dopad uzavření gastronomických zařízení u některých firem, které se orientovali na tento segment trhu je to dopad až likvidační.

V roce 2011 jste založili rodinné vinařství Na Soutoku v Břeclavi. Co vedlo k tomuto kroku a jak fungují ve vedení firmy tři muži, tedy otec a dva synové?
V minulosti jsme vyráběli malé množství vína pro vlastní spotřebu. Po vybudování sítě odběratelů na dovozová vína se jevilo logické zařadit do sortimentu i vína moravská. Když začal pracovat v roce 2010 po ukončení studií na Fakultě kvasné chemie a biochemie VŠCHT v Praze ve firmě mladší syn, zdálo se nám, že máme personální sílu spustit výrobu vlastních moravských vín. Postavili jsme provozní budovu, pořídili jsme nejmodernější technologická zařízení a z nakoupených hroznů od známých a ověřených producentů ze všech čtyř moravských vinohradnických podoblastí (Znojemské, Mikulovské, Velkopavlovické a Slovácké) jsme ve vinobraní v roce 2011 vyrobili první vlastní víno pod značkou Průša Vinařství na Soutoku. Název vychází z toho, že v blízkosti Břeclavi, kde víno vyrábíme je v lužních lesích soutok řek Dyje a Moravy. Tato přívlastková vína jsou určena pro nezávislý neřetězcový trh.

Do řetězců dodáváme od roku 2014 moravská přívlastková vína pod značkou Rodinné vinařství Břeclav, která vyrábíme a plníme pro stejnojmennou společnost jejímiž jednateli jsou oba synové. Po nástupu synátorů do Vinicoly, se starší syn začal věnovat oblasti komunikace s našimi zahraničními dodavateli a oblasti marketingové oblasti podpory prodejů jakož i oblasti budování značky, což jsou obory, které učí studenty VŠE v Praze. Mladší syn, který funguje trvale v Břeclavi má na starosti především výrobu moravských vín, včetně jednání s dodavateli hroznů a materiálů potřebných pro výrobu lahvových vín. Zároveň je jednatelem dceřiné firmy Vinicoly, Vinohradnictví Hluk s.r.o., která se zabývá pěstováním hroznů na ploše 30 ha a švestek na ploše 27 ha. Postupně se začíná věnovat i oblasti styku s odběrateli, především s nákupčími nadnárodních obchodních řetězců, které dovozová i moravská vína odebírají, což byla především moje pracovní parketa. Aktuálně koordinuji běžný denní chod firmy, vytvářím objednávky vín dovozových a řešením platební styk s odběrateli a dodavateli. Pochopitelně strategická rozhodnutí děláme společně. 

Pohybujete se na tuzemské vinařském trhu již roky. Jak se změnil a jak se změnil vkus vašich zákazníků?
Na trhu s vínem se pohybujeme opravdu již dlouho, prakticky celý pracovní život. Určitě po roce 1989 se museli začít tuzemští výrobci přizpůsobovat kvalitě a stylu dovozových vín. Omezila se výroba značkových anonymních vín, vín s vysokým obsahem cukru. Vinařský zákon omezil míchání dovozových a tuzemských vín, resp. deklarování vín dovozových za tuzemská. Po vzoru Rakouska a Německa byla podle obsahu cukru ve šťávě z hroznů nastavenou kategorizace vín, jako zemské, jakostní přívlastkové. Především v kategorii bílých vín dávají klimatické a půdní podmínky možnost vyrábět vysoce kvalitní odrůdová vína, která uspějí i v náročné konkurenci vín z celého světa na mezinárodních soutěžích. Podstatně se zvýšila vinařská kultura, obecné znalosti o vinohradnictví, výrobě vín a kvalitě vín u konečného zákazníka.

Ovlivňuje konzumaci vína současná pandemie?
Podle našich poznatků současná pandemie nemá dramatický vliv na konzumaci a tím i na prodej vína. Prodej z oblasti gastronomie se přesunul do běžné obchodní sítě, jejíž provoz není pandemií omezený, dále do vinoték a e-shopů.

Nedávno jste na Slovensku ve Vráblech otevřeli Vinařský dům. Jaké služby nabízí?
Tak jak jsme v ČR cítili potřebu doplnit dodávaný sortiment zahraničních vín o vína lokální produkce, dospěli jsme k rozhodnutí, že je potřebné udělat stejný krok i na Slovensku. V lokalitě Predium ve Vráblech jsme koupili dvanácti hektarový pozemek, na kterém jsme vysadili v roce 2018 sazenice vinné révy a zároveň začali stavět vinařství se skladovací kapacitou 500tisíc litrů. Jeho provozní část je již zkolaudovaná a v loňském roce zde bylo zpracováno již více než 100 tun hroznů. Předpokládáme, že v březnu začneme pod značkou Predium tato vína dodávat na lokální trh. Po dokončení, které plánujeme v letních měsících by měla v areálu vinařství fungovat rovněž degustační místnost s prodejnou lahvového i sudového vína, restaurace pro cca 40 osob a ubytovací část pro 12 osob.

A na závěr, prosím o doporučení. Jaké bílé a červené víno si máme koupit na dobrou náladu a jaké jako investici?
Je velmi komplikované doporučovat, jaká vína nakupovat. Chuti jsou rozdílné. Především v kategorii bílých vín je celá řada velmi dobrých vín moravské výroby. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, většímu teplu jsou zatím plnější a barevnější červená vína z jižních vinařských zemí Evropy a Nového světa. Mají i vyšší obsah alkoholu, člověk z nich má dříve radostnější náladu. Nicméně i klima v naší republice se otepluje.

Investice do vín je problematická. Určitě existují velmi drahá vína, ale v případě, že o investice nechce investor přijít, nemůže toto víno ani ochutnat, otevřením láhve je po investici. Víno jako nejpřírodnější nápoj, je ho možné vyrobit z hroznů prakticky bez přídavku jakékoliv jiné látky, by mělo přinášet potěšení a přispívat k utužení zdraví konzumentů, nemělo by být předmětem spekulací.

rozhovor víno
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Nepiju alkohol,nechutná mi to. Když jsem pívala kdysi víno,měla jsem raději červené,ale bohužel,nikdy jsem nenašla nějaké,které by nebylo kyselé,a tím se mi to znechutilo. Ještě jsem si občas cucla tokaje nebo portského,ale to už je tak 20 let....
Helena Přibilová
Na jižní Moravě se vždy mnoho lidí věnovalo vinařství. V naší rodině byli všichni muži vinaři a můj děda navíc vystudoval vinařskou školu ve Valticích. Nyní moji dva bratranci vlastní vinice na Břeclavsku. Jednomu z nich jsem pomáhala s návrhem vinět na lahve. Já sama víno (a vůbec alkohol) nepiji, ale mám k tomuto kraji vřelý vztah. Líbí se mi místní tradice, bohatý folklór a mám ráda přátelská setkávání se zdejšími lidmi.
Václav Soukup
Mně si jako mladého " pražáka " v jednom sklípku náležitě vychutnali ! Nejprve ochutnávka všeho, co tam měli, potom pítí druhu, jaký jsem si vybral a nakonec pořádná " lampa " slivovice na rozloučenou ! Pak už si jenom matně pamatuji, jak jsem na čerstvém vzduchu " zaryl " nos do písku ! Postupně jsem se vyškolil a snažím se večer vypít jenom " čtvrtečku ".
Daniela Řeřichová
Zajímavé informace o víně. Fandím panu Průšovi a dalším poctivým vinařům. Pardon - kouzlem nechtěného je aktuální anketa o konzumaci alkoholu.☺

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?