Putování Tichomořím v roce 1995,
díl 1.: Oahu (Havajské ostrovy)

Přečteno 16.1.2022 zajímavé, nadhera.

Děkuji vám všem za milá slova. Tato cesta byla jediná, na které jsme si pečlivě psali deník. Všechno bylo tehdy pro nás nové, tak jsme zaznamenávali všechny detaily. Na dalších cestách už jsme si deník nevedli, ale mnoho vzpomínek se nám vybavuje díky fotografiím a mapám.

Paní Přibilová, jsem Vaše fanynka a četla bych Vaše cestopisy nepřetržitě. Jsou to nesmírně živé a cenné informace. Snad jednou vydáte knihu Vašeho neobyčejného putování. Také velice obdivuji Vaši paměť a detaily, které činí četbu mimořádně přitažlivou. Nic z toho, co popisujete, jsem nezažila, pouze bodysurfing v Brazílii.

I když za okny již svítí slunce, tak teploměr u nás klesl na mínus 13 stupňů. Při čtení tohoto cestopisu jsem se příjemně ohřála a představovala si Havaj. Máte krásné vzpomínky, budu se těšit na další díly. Aloha.

Cestování v tak daleké končiny, musí být nezapomenutelný zážitek.

Velmi zajímavý cestopisný článek. Děkuji a také se těším na pokračování.

Miluju cestopisy, takže moc děkuji a těším se na pokračování.

Paní Helenko, moc ráda jsem si zase početla. Vaše informace mi přidaly hodně k tomu, co jsem se dočetla před 2 roky v časopise Meduňka od jedné krajanky, která žije už řadu let mimo jiné i na havajském ostrově Kauai. Její vyprávění nebylo příliš cestopisné, zaměřila se především na informace o masáži Lomi lomi, o rodinné terapii Ho´oponopono, o tradičním učení Huna. Kdyby Vás to zajímalo, tak bylo to v časopise Meduňka 2/2019. Musí to být jedinečná země, kde láska, pochopení, odpuštění nejsou jen formální pojmy, ale běžné součásti každodenního života. Něco jiného než komerční film Blue Hawaii, v němž kdysi hrál Elvis Presley. Moc děkuji, cestujte a pište.