Most. FOTO: Julie Vargová

Jak jsem si nabíjela baterie

27. 1. 2021

Jednou jsi dole, jednou nahoře – slova písně Život je jen náhoda podle mě vystihují naši pozemskou pouť. Chápu, že cesty životem nejsou posypané okvětními plátky bílých růží, jen mám dojem, že na nás obyčejné lidi občas někdo hrne starosti ne lopatkou, ale přímo lžící bagru.

Můj příběh společnost životní styl

Autor: Jana Vargová

Hodnocení:

(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Vladislava Dejmková 27.1.2021 09:42

Je fajn, když člověka v podobném stavu něco/někdo "nakopne".

Hana Šimková 27.1.2021 09:32

NO PROSÍM NA CO JE TELEVIZE DOBRÁ.

Daniela Řeřichová 27.1.2021 09:23

Souhlasím, vždy je nějaká motivace jít dál.

Zpět na homepage Zpět na článek

Bude můj dnešní den všední?

Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a nevěřícné sledování televizního programu. Co na to říci?

Jana Vargová

Pohoda na ostrově

Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se vehementně přihlásilo o slovo. Po hodně dlouhé době opět sedím u stolu před ostrovní hospůdkou U letního kina, před sebou dvojku dobrého červeného a všude kolem mne je spousta lidí, dětí a pohody.

Jan Zelenka

Plýtvání jídlem v domácnostech je časté. Ovšem nejhorší je v domovech seniorů

Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí. Průměrná česká domácnost by ušetřila ročně kolem osmi tisíc korun, pokud by omezila plýtvání. Ale nejvíc nehospodárně se s potravinami zachází v domovech seniorů.

Vratislava Hofmanová, redakce

Reklamní hlášky, slovní hříčky a jiné srandičky

Syrová reklama je nudná, ale dá se nápaditě okořenit. Stejně tak životem tvořící hlouposti. Jinak bychom měli o jeden důvod k úsměvu míň. Naštěstí jsme humorem dobře zásobováni. Však posuďte sami, co jsem při cestování posbíral.

Jaromír Šiša

Kdo nic neočekává je šťastnější. Ve vztazích to platí dvojnásob

Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám. Aspoň poděkovat byste mi mohli. Lidé, kteří říkají takové věty, si zpravidla komplikují život přehnanými očekáváními. Spokojenější jsou ti, kteří dělají to, co uznají za vhodné, ale obdiv, úctu a díky za to slyšet nepotřebují.

Vratislava Hofmanová, redakce