Jak dobýt Anglii - část I.

Paní Hošková, o ostrově Man rád napíši, jen si ještě musím ujasnit, jak vkládat fotky přímo do článku, protože jejich popis jen v názvu souboru mi moc nevyhovuje. Ale jak jsem tak koukal do svého fotoarchivu, bude to asi chtít víc dílů. :-)

S Tebou Jano je cestování pro mě požitkem i když jen na papíře .

Pane Kolíne, napište nám, co jste všechno viděl a zažil v Anglii vy včetně popisu ostrova Man - docela ráda bych si to přečetla a viděla i vaše fotky... :-))

Možná vás překvapí, že nepopisuji památky a historii, ale to by byl článek moc dlouhý a nudný, navíc Anglii mnozí z vás navštívili, takže "nebudu nosit dříví do lesa" :-)). Zaměřila jsem se spíš tedy na své vzpomínky, co mi nejvíc utkvělo v paměti a co se mi zdálo zajímavé popsat. Jinak jsem si říkala, že se ozvete určitě vy, kteří jste podobnou cestu v těch letech po revoluci taky absolvovali a že bude zajímavé přečíst si vaše dodatky a postřehy.

Začíná to velmi zajímavě, těším se na pokračování.

Británii mám rád a dost jsem ji jako turista projezdil a navštívil místa, kam moc lidí od nás nejezdí. Navštívil jsem také např. ostrov Man (není součástí UK). Takže se těším na pokračování.

Připomněla jste mi mou cestu do Anglie dva roky před tou vaší. Byla moje první, jediná a zřejmě i poslední, ale stála za to. Bohužel jsem tam tehdy vůbec nefotila. Po návratu jsem si znovu přečetla Čapkovy Anglické listy a žasla, jak podobné byly naše pocity, přestože on tam byl desítky let přede mnou. Také se těším na pokračování.

Jani, vidím, že takto jste cestovali do Anglie 3 roky po mně, kdy jsem se tam vypravila za svou tehdejší krátkou "láskou". Později, služebně, jsem už cestovala jen letecky. Ta první cesta byla autobusem a pak přesně jako vy, z Calais přes Kanál. A na zpáteční cestě jsem si také troufla vylézt na palubu, byla noc, moře hučelo ve tmě, no, dnes už bych to nedala. A na časné ráno s pohledem na Doverské útesy nezapomenu. Ráda jsem si oživila vzpomínky a budu i nadále, díky.

Ve stejné době jsem absolvovala s kamarádkou stejný zájezd. Taky se mi houpal žaludek, mám klaustrofobii, tak jsem většinu cesty trávila na nejvyšší palubě. Připomněla jste mi dobu dávno minulou, děkuju a budu se těšit na pokračování.

V Anglii jsem byla s maminkou na poznávacím zájezdu. Je má srdeční záležitost – viz Tři trochu mystické zážitky z dovolených | i60.cz. Nasávala jsem její atmosféru, těšila se z památek, užívala jsem si milovanou gotiku i přírodu.