Klady nuceného omezení

To oceňuji, takto se do úklidu pustit, mě to ještě nechytilo i když též by bylo zapotřebí.

Zdenka Soukupová 15.1.2021 13:57. Je to tak prosté. Jakmile prostor konečně zbavíte 10 zbytečných věcí, tak Váš mozek to vyhodnotí jako skvělý čin, který si zaslouží nějakou odměnu a Vy se odměníte okamžitě nákupem dalších 15, vždyť máte přeci na ně tolik volného místa. :)

Já jsem ten "svatý zápal", jak píší někteří, už měla asi třikrát. Bylo toho dost, co šlo z domu. Ale nějak se ta uvolněná místa zase rychle zaplňují. Nevíte, čím to je? Asi ten zápal nebyl dost svatý...

Tak takové třídění nepodstatných věcí jsem zahájila také. Ještě nejsem hotová, ale jsem na dobré cestě. Také jsme už před coronou napsala všechny své vzpomínky na členy naší nevelké rodiny, kteří už nejsou mezi námi a já se tak stala poslední jejich pamětnicí. Navedl mne k tomu dárek od mé vnučky k předloňským Vánocům " Babičko, povídej...". Je to moc hezká předloha k tomu, abyste si vzpomněli. Ještě nejsem hotová, ale už brzy budu. Zkuste to také, zaplníte plno prázdných odpolední či večerů.

Pozor, aby při vyhazování, nebo jen předávání věcí mimo rodinu, nebyly s těmi předměty „odstraněny“, ty pěkné zážitky s nimi spojené. Já, jako jediný, ze 4 dětí v naší rodině, jsem dokázal vzdorovat všem tlakům, aby se vyhodila má červená taška na záda z 1. třídy a modrý plášť na hodiny ručních prací, který mi ušila maminka podle mého návrhu, ostatní děti měly jen tuctové kupované. A při tom já měl ze školy nejraději prázdniny. Ten můj měl (a dále má) dvojité bílé štepování, jako známe později z džín, nevím kde jsem to viděl, ale když ho při slavnostních příležitostech i s taškou vytáhnu, tak ho všichni obdivují a nezapomenou i pochválit, že má na kapse vyštepován i můj monogram M. V. A to je vždy hlavně příležitost si vzpomenout na naši šikovnou mámu – tu nejlepší na světě, kdy každý na ni přidá svou vzpomínku. Nezbavujte se takových pokladů, jsou nositeli vašich vzpomínek, to raději vyhoďte novou věc.:)

Tak to máte paní Vargová hezky promyšlené.

Zatím se mě nedotkl žádný zápal, natož svatý ... :-) Navíc zřejmě všichni ostatní gruntují, protože popelnice u nás neustále přetékají hadry, papíry a plasty. :-(

Ano ,svatý zápal to chce... Podobný grunt k jednou za rok. Malý byt je někdy velká výhoda.

Také jsem se do podobných činností pustila. Ale určitě jsem nebyla dost důsledná. Protože někdy mne chytí svatý zápal, ale častěji počkám, až mě přejde ;-)) .

Já jsem na tohle hrozná, už kolikrát jsem si umiňovala, že musím přebrat a vyhodit různé staré spisy, ale zatím mě k tomu nedotlačila ani karanténa. Tak teď po inspiraci to možná udělám. :-D