Zkazil jsi mi život. Verbální agresivita je jev častý a nebezpečný

K nám do rodiny chodil neděli co neděli v 70. letech minulého století na návštěvu jeden pán, Pepa Smolík se jmenoval, s jeho ženou Gábi a ta toho svého chudáka manžela za údajnou neschopnost pořád hrubě urážela a při každé návštěvě jsme od ní minimálně dvakrát slyšely, „Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla!“, ale oni to spolu vydrželi celá léta a nerozvedli se, a nakonec se i provalilo, že ten Pišta byl „pěknej hochštapler“. Byla toho skandálu tehdy plná televize, určitě si na to také vzpomínáte, že? :)

Článek jsem hodnotila vysoko, protože jsem nikdy nečetla tak holou pravdu tohoto druhu. Mám kamarádku, která si vzala muže, který se už tehdy projevoval jako hulvát. Když bylo jejich holčičce 8 let, už to nevydržela a rozvedla se. Naše mladé rodiny se navštívily pouze jednou, kamarádka to chápala. Vydržela ten ponižující teror dost dlouho, několik let brala antidepresiva. Dnes je spokojená samostatná seniorka. Naštěstí. A její ex se nezměnil, jejich dcera říká, že je to stále horší ... Já jsem až moc citlivá, nemohu být v přítomnosti takových lidí, a to se týká obou pohlaví. Přiznávám, že jsem si našla milého muže, a proto nejsem na hrubost, vyčítání a ponižování uzpůsobená.

Ovšem existují i výčitky, které jsou pravdivé: Já jsem se například hodně spravil až za těhotenství manželky. Tedy kvůli ní a dětem. :)