Optimisté žijí déle
Ilustrační foto: pixabay.com

Optimisté žijí déle

3. 1. 2021

Podivný rok 2020, který je už za námi, nebyl pro většinu světa tím, co se od něho na jeho počátku očekávalo.Čas pokročil, je tu začátek roku 2021. Zatím nikdo neví, jaký bude, ani jak skončí.

Přesto jsou lidé, kteří už teď vědí, že zas nebude o co stát, pak takoví, kteří to neřeší a žijí, jak to jde, ale i takoví, kteří věří, že všechno bude jak má být. Optimisté.
Byly doby, kdy mi byl nějaký optimismus naprosto cizí. Naštěstí už je to jinak. Zažila jsem věci, které mě přivedly k poznání, že všechno, co se mi děje, je závislé na úhlu pohledu. Mého pohledu.

Když jsem pak zcela náhodou objevila v knihovně knihu Heidelore Klugeové Optimisté žijí déle, moc mě zajímalo proč. Nadchla mě tak, že jsem si ji půjčovala opakovaně a domluvila se s naší knihovnicí, že v případě odpisu budu moc ráda, když si ji budu moci odkoupit.
Nakonec se mi povedlo objevit ji v jednom pražském knihkupectví a od té doby patří k mým knižním pokladům. Nepotřebuji žít déle, ale žije se mi lépe, když vím, jak na to.

Možná vás bude také zajímat, proč vlastně žijí déle. Na to je odpověď v jednotlivých kapitolách:

Optimisté žijí déle protože
očekávají jen to nejlepší
věří ve štěstí
jsou ochotni se změnit
si osvojili dobré návyky a postoje
uskutečňují svoje přání
jsou plni sebedůvěry
věří v dobro
přijímají dobré i zlé
prožívají události vědomě
se naplňují radostí
mají v duši klid a mír
vždy dokáží nalézt východisko
žijí, jak chtějí
neznají nepřekonatelné překážky
jsou svobodní
nalézají nová řešení
znají svou cenu
vidí sebe samé takovými, jací jsou
mají rádi sebe samé
nejsou lehce zranitelní
zužitkovávají svoje zkušenosti
jsou plní života
umějí využít čas
dokáží čekat
zůstávají bdělí
nejsou úzkoprsí
si nedělají vážné starosti
myslí pozitivně
dokáží odolávat krizím
mají smysl pro humor
mají vlastní hlavu
umějí říci ne!
umějí říci já!
se líbí sami sobě
rozumějí signálům svého těla
neusilují o harmonii za každou cenu
dokáží usměrnit svoje city
znají svoje síly
mají svoji trucovnu
se dovedou smát
si umějí poplakat
přiznávají svoje slabosti a chyby
umějí řešení problémů odložit
se dokáží vzdát věcí i vztahů
umějí být vděční
jsou hodni úcty
si nechají pomoci
jsou ochotni nechat se překvapit
jsou snílci
neohýbají páteř
neprojevují falešnou skromnost
dokáží učinit první vstřícný krok
se dokáží zkoncentrovat
dokáží oddělit zrno od plev
se dokáží nadchnout

„Většinu věcí, které se píší v knize, člověk tuší intuitivně, a proto je dobré, je mít všechny sepsány na jednom místě. Avšak pokud člověk není niterně odhodlán ke změně, pokud není otevřený novému přístupu k životu, ani tato kniha mu nepomůže.“
Takto knihu hodnotil na internetu neznámý čtenář a já s ním plně souhlasím.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Moc pěkné a pravdivé.
Marie Měchurová
Jsem velká celoživotní optimistka, a jsem za to moc vděčná. Mám za sebou velmi pestrý život s nástrahami. Díky této vlastnosti jsem to všechno přežila, a to doslova. Dokonce i padesát let spokojeného manželství s pesimistou. Dnes jsem třeba s velkým nadšením prohlásila, že na jaře si pořídíme slepice. Manžel prorokoval, že nám je stejně zakousne kuna.
Jitka Mošovská
Jsme lidé různí, kdybychom byli stejní, byla by to nuda.
Jitka Mošovská
Jsme lidé různí, kdybychom byli stejní, byla by to nuda.
Dana Puchalská
Jani,moc zajímavý článek, který mně potěšil. Já osobně jsem celoživotní optimista.
Martin Vrba
Paní Šenbergerová stejně si myslím, že postoj k životu se tvoří už ve velice raném věku a že svůj postoj pak člověk už ve skutečnosti moc nemění, ale že je možné se přetvařovat a předstírat optimistu (podle návodu z knížek), a to jak pro sebe dovnitř, tak i směrem ven, což je něco trochu jiného, to určitě chápete, to je tak trochu obyčejná lež – sce z nouze, ale pořád lež. Takoví lidé často těm druhým, skutečným optimistům jejich pravý optimismus závidí a aby je ponížili, a sebe trošku pozvedli, tak je nazývají sebestřednými, ale ono je to jinak, oni jsou přirozeným středem každé společnosti. Jmenuji za všechny třeba pana Vladimíra Menšíka. Proto je tak veledůležité, aby ten malý človíček nebyl v tomto věku nějak raněn. A že i tady platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš, vědecky pak platí, že postoje patří mezi získané vlastnosti. Tedy ne přímo od Boha (jak jsem napsal), ale utváří se během socializace, od tří až čtyř let. I když i k tomu musí mít člověk genovou výbavu (a to je taky něco spojeného s Bohem – nebo s Darwinem?), například vrozený smysl pro humor po svém rodiči (prarodiči). A ten může člověka udělat v životě úspěšnějším i když není třeba tak krásný, jako ostatní.
Jana Šenbergerová
Mám ze všech vašich reakcí radost, protože jsem se nesnažila zbytečně. Chtěla jsem napsat totéž, co víceméně stejně napsal Oldřich Čepelka 3.1.2021 17:48. V žádném případě se neřídím radami z knih, ale potvrzují mi mé vlastní zkušenosti. K dokonalosti mám daleko, ale vím, že mohu udělat mnohé pro to, abych se jí přiblížila. Zatímco z optimisty pesimistu nevykřešete, z pesimisty se může stát optimista. Rozhodně nejsem optimista "od Boha", musela jsem se spoustu věcí naučit a mnohé postoje změnit. Myslím, že se mi to povedlo. Očekávám to nejlepší, ale z horšího se nehroutím, protože vím, že i to k životu patří. Rozhodně nejsem "sebestředný, do sebe zahleděný sobec a narcista". Páteř mám bohužel ohnutou ještě z dob, kdy jsem se vnímala jako nehezká, méněcenná a snažila se být co nejméně viditelná, mé sebevědomí se pohybovalo v mínusových polohách. Naštěstí jsem hledala a našla své místo. Kdo nehledá, má mnohem menší šanci najít. Pesimistům se vyhýbám. Život s nimi není vůbec lehký.
Václav Soukup
Myslím si, že pan Zelenka to vystihl dokonale !
Martin Vrba
Pane Čepelka, všechno je možná i jinak! Správný optimista vůbec nezkoumá, zda má všechny ty doporučované vlastnosti pro svůj optimismus a neosvojuje si další do svého portfolia, aby byl dokonalým optimistou. Nad sebou totiž moc nepřemýšlí. On je optimista založením, už na pískovišti se pozná a je spokojen s tím, co dostal od Boha a s tím žije, tedy i se všemi nedokonalostmi, protože ví, že nikdo není dokonalý a že se žít musí! A platí, že z mrzouta neuděláte optimistu ani pětiletým večerním studiem při životě a sobotním lechtáním na chodidlech.:)
Martin Vrba
3.1.2021 v 10:04 Hana Šimková píše: Mám kamarádku, hroznou pesimistku a žije už dlouho a docela dobře. Akorát jednou do měsíce vyhrožuje, že se zabije. Moje dobrá rada pro paní Hanu Šimkovou: Přestaňte ji tedy jednou do měsíce navštěvovat.:)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.