Obyčejnosti našeho života
Ilustrační foto: pixabay.com

Obyčejnosti našeho života

2. 1. 2021

Kdysi jsem četla, že jedním z prostředků, jak zmírnit náladu pod psa, je notýsek. Obyčejný, malý, linkovaný nebo čtverečkovaný nebo bez linek, prostě malý sešítek, do kterého si osoba prožívající chmurné období zaznamenává každý den tři pozitivní zážitky.

Kdysi jsem četla, že jedním z prostředků, jak zmírnit náladu pod psa, je notýsek. Obyčejný, malý, linkovaný nebo čtverečkovaný, nebo bez linek, prostě malý sešítek, do kterého si osoba prožívající chmurné období zaznamenává každý den tři pozitivní zážitky. Pouze pozitivní, a to viděné, vyslechnuté, zaslechnuté, odposlechnuté, prožité. Důležitá je pravidelnost. A k zápiskům se často vracet, pročítat si je, popřemýšlet. A najednou, beznaděj a špatná nálada přestane mít nadvládu.
Pomáhá to. I když problémy, které jsou příčinou momentální psychické situace člověka, to nevyřeší. Připomínáním si pozitivních vjemů však zmírní, nebo i téměř odstraní negativní vnímání a pomohou lépe zvládnout vše, co s sebou situace nese.
Psychologové, prosím, nekamenujte mě. Nikomu nic nevnucuji, neradím, jen konstatuji. A mohu doložit vlastní zkušeností.
Ano, ocitla jsem se v životní fázi, kdy mi začalo být všechno jedno, kdy z lidských pocitů převládala lhostejnost ke všemu. Ačkoliv se na „zaručené“ rady na internetu dívám skepticky, tu o notýsku jsem uskutečnila.
Prvních několik dní mi zápisy šly ztuha. Večer jsem nemohla z myšlenek vydolovat žádný pozitivní zážitek, a tak jsem zaznamenala třeba, že se na mě v tramvaji usmála jedna holčička. Za pár dní mi milé, usměvavé, příjemné chvilky samy doslova, obrazně řečeno, vyskakovaly pod tužku. Po týdnu jsem se k prvním zápiskům vrátila. A ejhle, vybavili se mi lidé, situace, prostředí. Najednou jsem si uvědomila, že se usmívám.
Zkrátím to. Denně jsem psala několik týdnů. A zpětně četla. A svět se kolem mě začal z šedivé opět vybarvovat do pestrých tónů.
Život není jen o veselí. Patří do něj i smutek a další libůstky či zhůvěřilosti. Vždyť jsme jenom lidi. Moje zápisky mě částečně přivedly k zapisování si drobných příhod, příběhů, z nichž jsem si sestavila vlastní „sebrané spisy“ a nazvala je Obyčejnosti. S odstraněním mého depresivního pohledu na svět už nemají nic společného. Mým nejbližším se texty líbily. Tak proč nepokračovat? Třeba letos? Proč ne. Jen tak pro radost. Ale i připomenutí si toho, co jsem zažila, nebo i co jsem si převyprávěla, vymyslela, domyslela. Musím myslet dopředu, přece jenom, sedmý křížek mi za pár měsíců přisedne na záda, a co kdyby si tam rezervoval místo i pan Alzheimer?

Můj příběh
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Julko, pro mě osobně je tento vyhodnocovací postup také dobrý. Člověk by se měl zamyslet nad tím, co bylo dobré a naopak, nefackovat se, ale spíš si ujasnit, proč a jak to může být lepší. Já jsem si loni v nedobré psychické situaci hodně psala, dokonce i kreslila. Děkuji.
Antonín Nebuželský
Pěkné. Za sebe můžu říct, že tři pozitivní věci si mohu odškrtnout tak do devíti... Známe všichni už jen, že se člověk probudí :-)
Marie Faldynová
Určitě je užitečné si připomínat samozřejmé maličkosti: Mám kde bydlet, mám co jíst, mám tolik sil, že se postarám o sebe i o druhé, momentálně nejsem nemocná, rodiny mých dětí také nemají neřešitelné problémy a objeví se i nečekané příjemné překvapení: na Rádiu7 mě vylosovali a vyhrála jsem knížku. Jestli se zítra probudím zdravá nevím, ale dnes mě nic nebolí a i to je důvod k radosti. Starosti si mě najdou samy, ty nemusím pěstovat dopředu :-)
Eva Kopecká
Když člověka přepadnou déletrvající chmury, je notýsek daleko lepší, než antidepresiva nebo obíhání známých a nakládání svých starostí na jejich hlavy...Z antidepresiv by mohla vzniknout závislost a z kamarádů bývalí přátelé.....notýsek je neškodná užitečná pomůcka...
Soňa Prachfeldová
Milé , je to takový malý deníček dnů pro povzbuzení, lépe je zabývat se tím hezčím, než se utápět v dávných křivdách a sebelítosti. Myslím, že tři pozitivní okamžiky najdeme vždy. Třeba, když se ráno probudím ... Moc hezké, jdu hledat notýsek.
Martin Vrba
Jen malá technická poznámka: Doporučuji, aby ten notýsek měl linky, bez linkový svádí k malování kudrdlinek a všech blbinek, které známe z nekonečných odborářských schůzí a odvádí to od psaní toho pozitivního, tedy od té „vážné práce.“ Linky tomu dají ten řád.:) Já jsem k problému přistupoval opačně, psal jsem si špatné zážitky a večer jsem je roztrhal a poslal přes odpad do „moře“. :)
Daniela Řeřichová
Děkuji za článek, s nímž velmi souzním. Psaní je dobrá terapie, navíc připomínání si pozitivních, i velmi drobných jevů, se využívá i v psychologickém poradenství.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.