Obyčejnosti našeho života

Pěkné. Za sebe můžu říct, že tři pozitivní věci si mohu odškrtnout tak do devíti... Známe všichni už jen, že se člověk probudí :-)

Určitě je užitečné si připomínat samozřejmé maličkosti: Mám kde bydlet, mám co jíst, mám tolik sil, že se postarám o sebe i o druhé, momentálně nejsem nemocná, rodiny mých dětí také nemají neřešitelné problémy a objeví se i nečekané příjemné překvapení: na Rádiu7 mě vylosovali a vyhrála jsem knížku. Jestli se zítra probudím zdravá nevím, ale dnes mě nic nebolí a i to je důvod k radosti. Starosti si mě najdou samy, ty nemusím pěstovat dopředu :-)

Když člověka přepadnou déletrvající chmury, je notýsek daleko lepší, než antidepresiva nebo obíhání známých a nakládání svých starostí na jejich hlavy...Z antidepresiv by mohla vzniknout závislost a z kamarádů bývalí přátelé.....notýsek je neškodná užitečná pomůcka...

Milé , je to takový malý deníček dnů pro povzbuzení, lépe je zabývat se tím hezčím, než se utápět v dávných křivdách a sebelítosti. Myslím, že tři pozitivní okamžiky najdeme vždy. Třeba, když se ráno probudím ... Moc hezké, jdu hledat notýsek.

Jen malá technická poznámka: Doporučuji, aby ten notýsek měl linky, bez linkový svádí k malování kudrdlinek a všech blbinek, které známe z nekonečných odborářských schůzí a odvádí to od psaní toho pozitivního, tedy od té „vážné práce.“ Linky tomu dají ten řád.:) Já jsem k problému přistupoval opačně, psal jsem si špatné zážitky a večer jsem je roztrhal a poslal přes odpad do „moře“. :)

Děkuji za článek, s nímž velmi souzním. Psaní je dobrá terapie, navíc připomínání si pozitivních, i velmi drobných jevů, se využívá i v psychologickém poradenství.