Adventní čas na Podřipsku

Betlém ze slámy? Musím se s Vámi podělit o jednu humornou příhodu, která mne hned napadla při tomto spojení. Tak na odlehčenou v tom předvánočním shonu. :-) Máme už léta zapůjčený betlém z Horšovsko-týnského zámku. Dřevěný, vyřezávaný, starý asi sto třicet let. Složený je v zákristii a vždy před Vánoci jej vytáhnu a připravím před jedním z bočních oltářů, aby si podle tradice mohli sousedé na Štědrý den přijít pro betlémské světlo a děti se pokochat vystaveným betlémem. Pravda, nic se na něm moc vylepšovat nedá. Počet figurek je dán, materiál taktéž takže nějaké ,,vylepšování" přidáváním dalších postav z jiného materiálu a jiné doby jaksi není možné. Tak se snažím to vždy trochu obměnit alespoň doplňky. Jednou ,,stromečky" ze smrkových větviček. Jindy větvičky břečťanu. Mech a podobně. No a úplně poprvé, před lety mě napadlo vnitřek chlíva vystlat slámou. Stejně tak jesličky. Tedy ten betlém se vejde na obyčejný stůl, takže nic velkého. Takže i ta sláma. Stačí hrst řezanky a jen to tak ,,poprášit". Nepoběžím přece kvůli tomu na statek, abych si přinesl slámu a ještě ji řezal nadrobno. Tak povídám ,,strejdovi" Bohoušovi bydlícímu vedle kostela. Takový rtuťovitý stařík , poněkud nahluchlý. Choval králíky. Tak mu povídám, že bych potřeboval trochu... hrst řezanky. Jako naaranžovat do toho betléma. ,,Jo, jo, jo. A nemušíš si pro ní chodit. Zejtra jak votevřeš kostel tak ti jí přinesu." Sliboval. Tak jo. Připravuji druhý den ten betlém, když zvenku slyším nějaké vrzání, skřípání a pak hekání a funění. No co se může dít? ,,Milanééé... mám tu pro tebe tu slámu" slyším od vchodu. ,,Bohouši! V kostele se nekřičí." ,,No jo, no jo, dyk jo..." Jdu tedy za ním ven a ve vchodě mě málem omylo. Venku zpocený Bohouš ( bylo nějakých deset pod nulou), na zpocené pleši a košili přilepená samá plíva. Před ním prastarý dřevěný trakař a na něm TŘI napěchované pytle slámy. ,,Bohoušku...,Pane Bože... já chtěl hrst, HRST slámy do chlíva, tedy do betléma!" ,,No dyk si říkal, že potřebuješ trochu slámy do chlíva." ,,No to jo, ale do toho betlémského." ,,Dyž já blbě slyším, nebo jsem to blbě pochopil." Takže jsem si vzal opravdu hrst té slámy, tak na povříslo. V zákristii jsem ji nastříhal nadrobno a načančal do toho betléma. Vzal jsem trakař a ten zbytek odvezl Bohoušovi zpět do stodoly. Při grogu který uvařil jsme se pak tomu zasmáli. Jenže se to samozřejmě ve vsi neutajilo. Po roce opět připravuji betlém. Do kopce pod kostelem slyším tůrování traktoru a troubení. Vyjdu ven . Pod kostelem traktor s plaťákem a pěti obrovskými balíky slámy. Venca. ,, Hele, prej stavíš betlém, mám ti tu složit jeden balík slámy?" Jen tak tak stačil přibouchnout dveře traktoru před sněhovou koulí. A tak dnes se jen potichu plížím do stodoly s igelitovým pytlíkem pro hrst čerstvé slámy do betléma, abych zase svou žádostí nebyl špatně pochopen. :-)

Hezké betlémy mají ve vsích okolo Řípu :-). Nejvíc se mi líbí ten z Budyně - vskutku veselý Ježíšek, něžná Marie a ustaraný Josef. Místo ve Ctiněvsi je citlivě vybrané. Jsem ráda, že jsem si je díky vám mohla prohlédnout. Tak veselé Vánoce :-)

Aleno díky moc. je to krása, i když není sníh nebo sluníčko.

Milá Alenko, díky moc za přiblížení této krásy *

Ali díky za článek, a fotky vesnických betlémů. Kdo je tvořil, tak toho "umělce obdivuji" . Ne nadarmo se říká Zlaté české ručičky.......

Krásná sbírka betlémů, děkuji.