Vánoční čas

Omlouvám se za překlap: místo brambrory má být brambory*

I já souhlasím se slovy pana Jana Zelenky. Moje nejmladší čtyři vnoučátka chodí na Gymnazium. Letos na jaře jsem byla zdravotně indisponována a tak mi nejmladší vnouček, který nyní studuje prvním rokem na 8letém Gymnaziu s mým návodem zasadil záhonek brambor - dělal to poprve a byl nadšen když vůbec viděl, jak se brambory sází - i doma má také dost pravidelných povinností. Na podzim mi brambrory se svým bratrem s radostí a elánem sklidili...* Omlouvám se p. Kollinové, ale i já s jejími slovy nemohu souhlasit. Moje vnoučátka ovládají také dokonale moderní technologie, hrají na hudební nástroje, jsou tělesně zdatní - ale k životu je zapotřebí také strava. My starší jsme většinou ve svém dětství museli často pomáhat rodičům v domácnostech, chodili jsme běžně se školou na brigády. Jak ráda vzpomínám na sběr brambor, obracení lnu, chmelové brigády nebo okopávání cukrovky - sušení sena na lukách. Viděli jsme jak rostl na polích "chléb"- obilí, mnozí z nás pomáhali i při mlácení obilí - všichni jsme věděli kolik práce dá vyrobit ty nejzákladnější suroviny a tak jsme si také všichni daleko více vážili jídla - nevyhazovalo se do popelnic. Mnohé z nás dokázaly i šít, háčkovat, plést a také takto poctivě vyrobené vlastními rukami výrobky se tak hned nevyhazovaly a neměnily za nové... Dnes vlastně děti vidí na polích hlavně řepku - ale brambory, len, cukrovku a mnohé jiné téměř vůbec. Ale zato se staví stále nové rozhledny, cyklostezky, betonové chodníky, veliké haly mnohdy nepotřebné, další úrodná půda je zastavěna velikými řetězci obchodů, jejichž zisk odchází jinam. Dříve byl v každé vesničce obchůdek, kde se lidé setkávali, silnice nebyly přetížené kamiony, nebylo tolik osobních aut, dobře fungovala levnější železniční doprava, zemědělství bylo na vysoké úrovni - jezdili se k nám učit i mnozí ze západu. Tak jako lehký i těžký průmysl dobře fungovaly i služby, nebyla nezaměstnanost ale pracovat museli úplně všichni. Školství bylo na vysoké úrovni i když nebylo tolik nových vysokých škol zbytečného zaměření, ale bylo dost učilišť, takže nebyl nedostatek řemeslníků. Lékaři neodcházeli pracovat do zahraničí, ale měli zde tak dobré podmínky ke svému zaměstnání, byl dostatek lékařů i na vesnicích - hlavně zubařů. Nebylo tolik úředníků, tolik poslanců s množstvím asistentů s vybavenými kancelářemi - nebyl zapotřebí senát. Nebylo tolik různých bank, pojišťoven, církví - naše koruna byla podložena zlatem jak to má být - naše země nežila na dluh. Ale myslím si, že dříve i když bez těch nejmodernějších technologií žili lidé spokojeně, poctivě a zdravě. Totiž dnes jsou často děti i dospělí velmi moc zahlcování novými informacemi, zážitky, prožitky... Já vím, že svět asi nebude nikdy jako za našeho dětství. Ovšem právě dnes máme den, kdy mnozí hodně poslouchají pohádky a v nich vždy vítězí dobro nad zlem. Nejsem kouzelník, ale moc bych si přála aby i ten náš svět se alespoň trošičku v pohádku proměnil - kdyby se zlepšením životního prostředí alespoň trochu vrátila k nám čtyři roční období tak jako mají být. Kdyby se vylepšily mezilidské vztahy jak v rodinách tak všude jinde. Kdyby přibylo úcty dětí k rodičům a úcty dospělých k prarodičům. Kdyby tak mohlo být daleko více tolerance ve všech vztazích, aby nepřibývalo opuštěných dětí a opuštěných seniorů. A moje poslední veliké přání, které by potěšilo hlavně děti - aby býval zase sníh jako dřív - aby nám neumíraly lesy, aby se svět víc uzdravil a všichni jsme si zase víc vážili i té nejobyčejnější, ale tolik potřebné i zdravé fyzické práce *

Moji všichni známí i méně známí - děkují Vám všem za Vaše milá slova a přeji Vám pohodové a spokojené prožití vánočních svátků *

Maruško, jsem taky z vesnice, ale u nás nikdy moc srdečné vztahy nebyly, naopak lidi byli závistiví a zůstalo to tam dodnes. Ani idylické vánoce jsem jako dítě nezažila, proto je nemám ráda, ale tobě a tvým blízkým přeji krásné a klidné vánoce a štěstí a zdraví do roku 2021. ☃️

Z pěkného článku se line smutná nostalgie za minulým. Je to krásně popsané. Svět už ale nemůže být takový, jaký byl za našeho mládí. Výrazně se změnil a nemohu říci, že k lepšímu. Křivka civilizačního vývoje se ohýbá a směřuje dolů. Se slovy paní Kollinové souhlasit nemohu. Děti nejsou rozhodně vzdělanější, než jsme byli my v jejich věku a dominantním rysem je u nich chytrý telefon. Co je pozitivní, že veškeré potřebné informace si obstarají daleko snadněji, než kdysi my, díky počítačům. Svět se výrazně mění a pokud bych byl mladší, měl bych z budoucnosti obavu. Ostatně, vědci, kteří se zabývají civilizačním vývojem, nejsou ve svých závěrech příliš optimističtí.

Paní Maruško, děkuji opět za půvabný obrázek vaší vesničky, ale také za krásné vánoční rozjímání a poselství.

Hezké vzpomínání, pěkná slova z nástěnky, milá pohádka a závěrečné přání, se kterým se ztotožňuji. Děkuji a přeji krásné svátky a zdraví a štěstí v novém roce :-)

Maruško, i Tobě - Šťastné a veselé...... díky za vzpomínky...

Maruško, ta slova z kostela se mi moc líbí. Díky za článek.

Článek je nostalgickou vzpomínkou na Vánoce našeho dětství a mládí. Vybavily se mi vzpomínky na mnohé z nich. Byly to naše Vánoce, jsou to naše vzpomínky a vnoučata a pravnoučata budou mít jiné rituály a věřím, že budou šťastni. Nemyslím si, že (cituji autorku): ".. stačí jim dálkové ovládání obrazovky, zapnutí počítače nebo chytrého mobilu a u toho se přece hlavně sedí." Není to dominantním rysem našich současných potomků. Jsou většinou vzdělaní, díky virtuálním informacím mají přehled mnohem větší než jsme měli mi v jejich věku. Mnozí z nich mají rodiče, kteří dodržují tradice a nabídnou kouzlo časů minulých, ale jenom jako dotek, vzpomínku. Líbí se mi závěrečné poselství a autorčino přání. Děkuji.