Jak jsme stopovali v lese
Foto: autorka

Jak jsme stopovali v lese

14. 12. 2020

Hráli jsme na chatě s malými vnoučaty stopovanou, děda šel napřed a věšel po stromech krepové papírky, abychom věděli, kudy máme jít a hledat ho.

Hned u třetího papírku, který jsme nemohli nalézt, jsme zabloudili a sešli z dědou určené trasy. A tak jsme pokračovali naslepo dál lesem, kde jsme někde měli najít poklad, když tu jsem náhle uviděla pořádně rozhrabanou půdu na docela velkém prostoru a pro sebe jsem si potichu řekla, že zde asi byla divoká prasata…ale to jsem podcenila dobrý sluch dětí ! V tu chvíli se celý hlouček čtyř capartů scvrkl a přilepil se na mne, doslova se mi pověsil na nohy, oči vytřeštěné. Snažila jsem se napravit situaci tím, že jsem je uklidňovala, že to byli houbaři, co to tu rozryli. Nejvíc vykulené oči měla ta nejstarší, zatímco vnuk nepřestával dávat jednu všetečnou otázku za druhou: Proč ta prasata hrabala, co hledala, kde jsou a kdy přijdou a zdali jim stačíme utéct... Prostřední vnučka najednou vykřikla, že se  tam v tom křoví něco hýbe ! To jsem se teda lekla i já a doufala, že to není divoké prase.

Zatrnulo mi a v duchu už jsem začala pro jistotu vybírat vhodný strom a přemýšlela, které dítě na něj pověsím a jakým způsobem, kdo bude jako první a čím budu já  bojovat s prasetem, když jsem měla jen klíče od chaty a papír na záchod pro děti. Sama bych na strom ani nevylezla – stromy tam byly úzké a téměř bez větví, nejspíš by mi nezbývalo, než si zahrát s prasetem na toreadora.

Nejmladší vnučka náhle svým bystrým zrakem zjistila, že se v křoví nejedná o prase, ale o dědu, který se tam snažil udělat neviditelným a hodlal na nás asi bafnout. A šustil tam, jak do listí zahrabával dárečky - poklady pro děti.

Potíž byla v tom, že když jsme se tak hezky sešli, děda zapomněl, kam všechny dárečky zahrabal, takže jsme to tam rozryli jak ta prasata, abychom je našli. Našel se ovšem jen jeden jediný pytlík bonbonů (aspoň), ostatní zůstalo skryto jako dárečky pro houbaře či kance možná do příštího roku. 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Hošková
Vy jste mne svým příběhem předčil, Martine ! Tak to bych vůbec nevěděla, co dělat mít tolik "pasátek" na zahradě, nafotil jste to aspoň ? :-)) :-)) :-)) To by teda byl zážitek !
Martin Vrba
Krásný příběh paní Hošková, děkuji a přidám taky něco o prasátkách. Malinkatá starostlivá vnučka jednu dobu babičku při každém výjezdu nezapomenula varovat: „Babičko, dávej pozol na „slnky, pasátka a paouky.“ Jak do toho zamotala i pavouky, kterých se bála, to netušíme. Babička si na cestě tedy dávala pozor na srnky a prasátka, ale jednoho dne si nedala pozor na zavření dálkově ovládané brány a ta zůstala otevřená. Já, když jsem si pak v noci odskočil na WC, tak jsem si toho všiml a na dálku jsem bránu zavřel. Když jsme se ráno podívali z balkonu na zahradu, tak nám dospělým bylo do pláče, ale vnoučata se radovala. Já jsem na naší zahradě zavřel celou rodinku „pasátek“, i těch docela malinkatých, a ta všechna se nám za to odvděčila noční zahradní podzemní ilegální činností na celé zahradě. A evidentně se jim tam tak zalíbilo, že nás nechtěla opustit, i když byla brána už otevřená, a tak jsme si vzali poklice z kuchyně a všichni jsme dělali randál, pak s nechutí naši zahradu opustila. A jak byla z toho rámusu zblblá, tak to vzala na náves, a rovnou k místnímu úřadu, místo do lesa. Už jsme se skoro lekli, že si chtějí na nás stěžovat. Práva zvířat jsou totiž stále více na jejich straně a mohla by zasahovat až za náš plot do zahrady.
Jana Hošková
Letos jsem šla zas s dětmi asi po dvou-třech letech tím směrem jako kdysi v lese a našla jsem ještě našich pár zapomenutých papírků na stromech. To mne vyprovokovalo k vzpomínkám a napsáním tohoto příběhu :-)) Jinak prasata zdatně navštěvovala i naši osadu a podrývala se k lidem na zahrady. Pak zničila, na co přišla - krásné záhonky jejich zelenin apod. Věšení vlasů po plotech a jiné věci zřejmě vůbec nepomáhaly...nám zřejmě jedno rypákem přes plot drcalo do popelnice v noci. Popelnice spadla a my se tenkrát k smrti s dcerou a dětmi vyděsily, že k nám lezou lupiči. :-))
Lenka Kočandrlová
Když byly děti malé,hráli jsme často podobnou hru.Měli jsme spoustu kartiček různých barev a ty šel jeden z rodičů schovávat po cestě v lese na různá místa,tak,aby ten barevný růžek někde koukal,v úrovni dětských očí.Pak se ten schovávač asi po 2 km někde schoval a děti ho hledali,když našli,tak dostali nějakou odměnu a lístečky jsme měli zase napříště,kdo jich našel víc,tak měl extra bonus. Jo a prasat (bachyní) je třeba se bát hlavně tak v květnu,červnu,když jsou selata pruhovaná.Jsou-li už větší,tak celé stádo před lidmi raději uteče.
Marie Faldynová
Pěkné! Zabloudit tak, že jste našli dědečka - tomu říkám úspěch! Jako děti jsme stopovanou milovali, musím to zkusit i se svými vnoučaty.
Jana Šenbergerová
Moc pěkné. S dětmi bývá někdy i legrace.
Eva Mužíková
Milé, vtipné, krátké. Bavilo mne číst.
Soňa Prachfeldová
Fakt je, že divokých prasat je hodně, také mám z nich vítr, jsou sice plachá, ale jeden neví. Pěkná dobrodružná výprava , děti nezklamou.
Jana Hošková
Dnes jsem zrovna u jednoho článku trochu kritizovala falešné a nucené úsměvy, tak jen doufám, že ty vaše byly opravdové ! :-)) :-)) Já se totiž opravdově dokážu smát i sama sobě.
Martina Růžičková
Svým líčením jste pobavila. Díky :-D

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?