Rájem rozhlednovým

Díky za vysvětlení. Není proč se omlouvat, všichni jsme tu jednou začínali. Teď už to bude jen lepší. Ať se vám tu líbí a daří.

Omlouvám se, ale je to můj první článek a tak je tak trochu nepovedený. Fotky jsou tam dvakrát , jsou nalepený na sobě a popisky u nich byly, ale špatně. Snad si s tím příště poradím líp.

Rozhledny mám ráda. Zrovna tak výstupy na skalní útvary jako Pravčická brána a její vyhlídky. Naposledy jsem byla na Komáří vížce a na Janovské rozhledně, v Německu na rozhledně v Bad Schandau. Taky Tiské stěny jsou úchvatné s výhledem do okolí. Dá se říct, že rozhledny vyhledávám. V Praze mám ve výškách prolezlé snad všechno, co je přístupné.

Rozhledny mám ráda, ale mám k nim respekt. Vystoupám, ale někdy se mi klepou kolena. Škoda, že jste nenapsala, které rozhledny to jsou. Výhled z 10. patra bych si odpustila. Na strom jsem nikdy nevylezla a už nevylezu.

Pohledy z rozhleden a věží, ale i z horních pater výškových domů jsou úžasné. Kovové konstrukce, kdy při stoupání vidím hloubku pod sebou, však už v současnosti nemůžu, podlamují se mi nohy, takže bohužel.

Moc hezké, ale postrádám, o jaké rozhledny jde. Pokud mohu někam vyšlapat, nebo i jinak vylézt, tak neodolám. Ta stonožková rozhledna na úvodní fotografii se mi líbí. Tu určitě zdolá každý, třeba i na vozíku. :-)

To je hezký článek a fotografie. Osobně mám z výšek respekt, ale druhýma očima se ráda podívám.

Také mám ráda rozhledny. Tu co mám nejblíže, je také docela nová. Ale už jsem na ni vylezla několikrát. Moje srdeční záležitost je rozhledna na Žalým. Tam jsem byla jako první ve svém životě a ráda se tam vracím.