Lubomír Satora: Pes může být pro pohřešovaného poslední nadějí

Způsob pátrání, o kterém píšete je s největší pravděpodobností schéma plošného prohledávání terénu, kde vyšetřovatel určí, které prostory je nutné prohledat, kde by se pravděpodobně mohla hledaná osoba nacházet. I proto se vám může zdát, že se hledá na špatném místě. Za to ale kynologové nemůžou, protože mají prostor daný. Trasu mantrailingového psa si psovod zaznamenává, ale pokud je to součást policejního spisu, tak zveřejnit může jenom Policie. Tyto záznamy jsou důležité z hlediska budoucích pátrání pro psovody.

Vždycky si říkám,když je ve zprávách pořad o tom,že se někdo ztratil a hledají ho spousty lidí a se psy,málokdy se člověk dozví,že dotyčnou osobu našli,mnohdy již mrtvou.Ale skoro nikdy k tomu nedají mapku,kde ho hledali a místo,kde se našel.Mám totiž pocit,že se obvykle hledá na špatném místě, když už občas tu mapku dají,tak je to zcela jasné,že to tak bylo....

Děkuji za odpověď pane Satoro. Stejně to je obdivuhodné, co vše lze psa naučit. Já jsem velký pejskař, hodně jsem toho se psy dokázala. Takže vím, že když se psům porozumí, člověk s nimi dokáže neskutečné...

V knize o tom info je, ale zjednodušeně jde napsat, ze ty osoby, co jsou na místě startu pes nehledá, protože je už ztotožnil a hledat je nemusí a hledá jenom ten pach, který mu chybí.

Opr: .. nežli jen osoba hledaná

Obdivuhodná práce. Zaujala mne zmínka o tom, že jsou li na jednom předmětu pachové stopy jiných osob, nežli osoby hledané, musí být před hledáním tyto další osoby na místě přítomné. Zajímalo by mne, jak si ze všech těch pachů pes vybere tu správnou. Asi bych odpověď nalezla v této knize....