Babička závislá na počítačových hrách

U nás je hraní počítačových her na XXX (nepovolená reklama) taky na denním pořádku. Nejhorší je, že se s manželkou předháníme v tom, kdo ten večer vydělal víc peněz, takže u toho někdy sedíme několik hodin. Musím bohužel uznat, že to manželce líp. Nevím, jak je to možný, ale je lepší gamblerka než já.

U nás je hraní počítačových her na XXX (nepovolená reklama) taky na denním pořádku. Nejhorší je, že se s manželkou předháníme v tom, kdo ten večer vydělal víc peněz, takže u toho někdy sedíme několik hodin. Musím bohužel uznat, že to manželce líp. Nevím, jak je to možný, ale je lepší gamblerka než já.

Farmu jsem taky hrála a jsem ráda,že jsem se jí zbavila,protože fakt zabrala moc času.Teď hraju na PC jen kris-kros,ale ten ke konci roku končí

Eleno, někdy holt není na škodu, když se někomu do něčeho nechce a někdo jiný ho do toho "dotlačí" :-)) :-))

Kdysi jsem hrála na počítači hru Knihovník, pak mě to přešlo a do jiných her se nepouštím. Pamatuji si také na velký klimatizovaný sál a v něm obrovské skříně - počítače. A děrovací štítky. První stolní počítač v práci dostalo finanční oddělení. Více než rok stál tiše na svém stolku, přikrytý a mlčenlivý. Pak jsem nastoupila na finanční já, co by nový náčelník finanční služby a to zrovna v době, kdy se převáděla mzdová agenda na elektronické zpracování. Vlastně to, co se zpracovalo ručně na papír se přepisovalo do PC. Děsila jsem se té mašiny jak noční můry. Můj velitel mi řekl, neboj se, já tě to naučím. A základy mě fakt naučil. A jsem mu za to pořád vděčná. Jani, děkuji za váš příběh.

Hraní her je občas docela příjemné. Když mám už dost hrabání se v historii, přepnu na karty a oddechnu si. A pak se opět s elánem vrhnu na studium a psaní. Počítačové začátky ve fabrice si ovšem pamatuji. Velká místnost s velkými skříněmi, to byly první fabrické počítače. Nikdy jsem ajťák nebyl, jen jsem se kamarádil se šéfem výpočetního střediska v tiskárně Naše Vojsko. Ani mne počítače v té době nezajímaly.

Tak to já jsem zatím propadla jen hraní karet - to miluju. Možná, že se k nějakým hrám ještě propracuju.

Jejda, Mileno, to jste asi měla dokončit, to by měl radost ! :-)) A koukám, že "Farma" mne minula, ani nevím, že nějaká taková hra byla...ale abych kvůli sklizni musela vstávat i v noci, tak to teda NEE... :-))

Jsem závislák pamatuji jak jsem kvůli farmě vstávala i v noci abych sklidila řepu ,oves,slunečnice ,jen aby úroda neuschla, Za body jsem nakupovala zvířátka a stavěla budovy . Vnoučata si dělala srandu že zdědí nejbohatší farmu. Dnes hraji kartové hry jsem ráda že nejsem sama . Je skoro 11 a já sedím u pc a na oběd asi bude chleba se sádlam

Před mnoha roky mi jeden mladší vnuk z blízké vesnice navrhl, že bychom spolu mohli hrát na dálku na počítači nějakou hru - tak jsem mu to slíbila. Bylo to dost náročné na čas, na štěstí to vnuka brzy přestalo bavit - začal víc sportovat. Nyní s nejmladším vnukem u mne doma hrajeme hlavně dámu, mlýnek, Člověče nezlob se a takové jednoduché další hry - počítače si užije dost ve škole *