Osobní poznání drsné reality v Praze, ale i překvapivého milého zázraku

Tak tohle křížení nohou znám moc dobře. A občas prdel vystrkuju i na veřejném prostranství, naposled nedávno v Ostravě pod svinovskými mosty, snažíce se nenápadně, hlavně nenápadně, schovat za neolistěný keř. Raději takhle, než jít mokrá dál :-) Krásně jsi to popsal, Romi!!!

Helenko, mám takové pořekadlo.... Z lásky jsem si Tě našla, z lásky Tě i zabiju... Ale ber to s rezervou prosím. :-) :-) :-)

Přímo ze života. Problém hlavně na cestách.

No to mi povídej, když jezdime tedy letos ne, na zajezdy s klubem, tak se všichni, převažují ženy důchodkyně vysypou z autobusu a rovnou na toalety. Myslím benzinku. Ale běda, když je tam už i další autobus, fronta jako nekonečný had. A znechucené pohledy personálu, ale těm co musí, je to srdečně jedno. Helčo, budeš mít dlouhatánský život.

Článek mne moc pobavil. Taky to dobře znám. Jak píše Zuzana, jezdím taky raději vlakem. Většinou první, co na cestách zjišťuji je , kde se nachází ona místnost. Pak jsem klidná a můžu si ledacos dopřát. Orosené čelo znám taky.

Bezvadné vyprávění! Jen se mi zdá, že to nebylo v Praze?! Na fotkách češtinu nevidět. New Yorker, store, The Alchomül Bar, iWant ... se slevou ... tak že by přece jen?

Já volám BRAVO - napsáno s citem K.

Tak tohle známe moc dobře a vůbec nemusí jít o Prahu. Hlavně že všechno nakonec dobře dopadlo.

Romane, mám pro Tebe pochopení. Proto raději nejezdím autobusem, ale vlakem a na různých výletech i vycházkách, včetně dovolené v cizině, mám tohle vše zmapované. Těžko se o tom hovoří, u mě hraje dost roli psychika.

Opatrne s tou desetikorunou, na hlavnim nadrazi je to 20,- kc, jinak pro priste zabehnout do velkeho obchodaku tam se takova mistnustka najde i kdyz jsou otevreny jedine potraviny, drogerie a lekarna. Pro nezucastnene usmevny zazitek, pro postizeneho orosene celo,