Upekla jsem drobenkový koláč s tvarohem a zmožená tolikou činností si vzpomněla, že bych mohla dělat něco méně namáhavého, odpočinkového. Co takhle zabořit prst do Pravidel, jak včera nabádala Věra?
Jdu tedy k počítači, vedle kterého kniha leží, a vsunu ruku mezi stránky. Nehet ukazováčku zaseknu a knihu otevřu úplně. Kdybych se usmívala, zmrzl by mi úsměv na rtech. Nehet se uvelebil mezi slovy etika a etiketa. Už jen skutečnost, že obě slova jsou cizí, mi nebyla po chuti.
Vzápětí mi vyvstaly na mysli dvě myšlenky. První byla – to je každou chvilku v nějaké křížovce, ta druhá vyjevila jména dvou mužů – Gutha Jarkovského a Ladislava Špačka. Jak je známo, oba věnovali pozornost etiketě, tedy morálce a chování jako takovému. Pokud nejde o bohapusté moralizování, nic proti etice ani etiketě nemám. Máme-li žít vedle sebe a spolu, nějaká pravidla dodržovat třeba.
A pak mě napadlo podívat se, co se skrývá pod pojmem etika na Wikipedii. Panečku! Takovou spoustu možností jsem opravdu nečekala. O tom by se dala napsat kniha, či dokonce několik. Nepochybně už je někdo napsal, proto jsem tuto možnost vypustila ze svých plánů a zmohla se jen na takové „žblunknutí“ do moře slov.