Vzpomínka na moji první práci

Ještě si pamatuju úplně první vzpomínku. Ráno jsme přišla do kanceláře, tam zahuleno . Pak jsem za dva roky otěhotněla a téměř každé takové ráno bylo mi zvedalo žaludek.

Perfektní příspěvek a taky moje vzpomínky. Před třicetilety jsem za pokladní jen zastupovala, vozili jsme miliony. Před dvanácti lety se propustila polovina zaměstnanců účtárny a tak jako hlavní účetní jsem jezdila s ozbrojeným doprovodem. Holka pro všechno, Ať jsem dělala rozdělení a sloučení akciovek, sedmi spřízněným firmám účetnictví, pořád jsem jezdila pro peníze. Asi 100 zaměstnanců chtělo cash. Měli na to nárok ze zákona.

Maruško, tak to je příspěvek, který nemá podle mne chybu. Dobře, že jste se s námi podělila..Bertice

Dnes už ani omylem by se peníze nedonesly. To byla důvěřivá doba.

To bylo, Maruško, hodně riskantní, ale mládí to tak nebere. Když si jen vzpomenu na své jízdy stopem, i když bez peněz. A na přepadení, s penězi, ale "jen" 1800. V práci jste to ale asi měli fajn.

Maruško, byla jsi odvážné děvče. :-) :-)... Připomněla jsi mi dobu, když jsme nosily s kolegyní těžbu cca 300 000.- korun po centru matičky Prahy. Nikoho by určitě nenapadlo, že ty dvě slečny mají v tašce takový mamon. A to jsme vesele kráčely Celetnou ulicí až na Příkopy.

Maruško, bála jsem se i za Vás. Ale naštěstí měla příhoda dobrý konec. Moc hezká vzpomínka.

No to je vzpomínka k nezapomenutí. Taky jsem nosívala peníze do banky, nebylo to daleko, ale když to byl větší obnos, tak jsem moc nadšená nebyla. Hlavně, že to dobře dopadlo. :-)

Hodně adrenalinová příhoda! Ještě, že to dobře dopadlo a nemusela jste se tou zbraní bránit.

Zajímavá příhoda, co všechno člověk v životě nezažije. I já jsem přišla do kontaktu s penězi na výplaty pro velkou firmu hned po nástupu do praxe. A moc jsem se divila, když konvoj převážející peníze z banky do podniku byl provázen dvěma samopalníky a někteří z nosičů měli jen prázdné kufry. Ale to už je hodně dávno. Dnes se skoro všem posílají výplaty na účet.