Do Krkonoš za sluníčkem

Martinko, dík, moc jsi mne článkem a fotkami potěšila. Krkonoše byly také naše milované hory a prochodili jsme je celé. Teď se tam dostanu jen málokdy, naposledy díky srazu v Kořenově a mladší syn mne brává, když tam jede s rodinou na výlet, má veliké auto.

Martino, Krkonoše máme taky rádi, dokonce jsme kdysi byli ve Špindlu na dovolené. Fotky jsou opravdu povedené.

!!

Martino, díky za nádhernou procházku, v duchu jsem si vzpomínala, jak jsem chodila s rodičí pak se svůjí rodinou. Krkonoše jsou místo mého srdce, jezdil jsem tam od svých 3 let. Bohužel, tohle bych už asi nedala, nohy pořád slouží, ale neudýchám to po operaci plic. Jsem ráda, že jsem si mohla prohlédnou staronovou Petrovku, často při tůře si tam naši dávali kávu a já s bratrem pohár. Byl tam příjemný horský interiér a stále narváno. Tiše vám závidím, že jste se prošla podzimními Krkonošemi, jak ráda bych i já.....

Martino, a Zdeněk někdy jeví pokoj? To jsi mi ještě neřekla. Bezva článek i fotky. :-)

Martino, moc pěkný článek s krásnými fotografiemi. Krkonoše mám ráda. Ale už dlouho jsem tam nebyla,snad příští rok to napravím.

Krásný výlet, také by se mi líbilo takhle se rozhodnout a jet. Tak aspoň prohlížím snímky a vzpomínám na naše poslední archivní výroční zasedání ve Špindlu, kam jsem se dostala víc než po 50 letech.

Moc pěkná reportáž s krásnými fotografiemi. Takový výlet bych si také dala líbit, díky.