
Foto: Archiv autorky
Můj dnešní sen je jiný než sen v mém dětství
3. 11. 2020
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Dana Puchalská
3.11.2020 22:10
Maruško, moc děkuju za krásný článek... Takové vzpomínky se mi opravdu líbí.. . ?Na téma večery s rádiem jsme si zrovna včera doma povídali. Ale televizor jsme měli asi v r. 1961.Pamatuju si, na jeho hezké jméno - Ametyst.
Daniela Řeřichová
3.11.2020 16:40
Paní Marie, ráda čtu Vaše vzpomínky. Zažila jsem také bohatou éru rozhlasového vysílání, např. původní dramatickou tvorbu od našich významných autorů, hudební pořady s vlídným komentářem, v sobotu Kolotoč, večer Příběhy pro detektivy amatéry, v neděli od jedné pohádka. Rodiny tyto společné chvíle stmelovaly. Ani my jsme televizor neměli, koupili jsme si ho až s manželem.
Jana Šenbergerová
3.11.2020 09:51
Díky za ranní pohlazení ... ♥ První televizor koupili rodiče, až když jsem se odstěhovala za manželem. Do té doby měla TV jen naše babička, která s námi bydlela v rodinném domě. Přístroj byl umístěn v její ložnici a my se mohli dívat jen výjimečně - na pohádky, a když zpíval Jožka Černý, babiččin favorit.
Zuzana Pivcová
3.11.2020 09:43
Maruško, byli jsme na tom, i když z města, v tomhle dost podobně. V Lomnici jsme měli doma jen staré protektorátní rádio, o němž rodiče vyprávěli, že se za války nesmělo poslouchat, Když mě sousedé naší babičky pozvali poprvé podívat na pohádku v nové televizi (taky ten malý obrázek vlevo nahoře), nevěděla jsem, jak to funguje, a nechápala jsem, že po pohádce nemusím domů jako v kině, protože budou dávat něco dalšího. O něco později jsme chodily se sestrou k pratetě na televizi, když bylo krasobruslení nebo písničky. Tak jsme to praktikovaly i později po přestěhování do Týna, kam jsme chodily k sousedům. První televizor koupila maminka na jaře 1969, to už mi bylo 20 let. Ten sloužil ještě dalších 20 let, když už většina lidí měla televizi barevnou. A tak bych mohla pokračovat, ale myslím, že jsem v tomto směru o nic nepřišla. Televize mým snem nikdy nebyla. Ráda ji myšlenkově vyměním za lidi a přírodu kolem sebe. Děkuji za moc hezké vyprávění.
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden
Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...
AKTUÁLNÍ ANKETA