Můj největší horrorový zážitek

Schválně jsem si vyhledala Tvůj článek z 9.4.2019, kde je spousta nádherných fotek z Tvého království. Je to pastva pro oči zahrádkáře. Koukám že jste vyměnili posezení... Ty girlandy květin nad potokem, to je opravdu odměna za tu námahu...

Marie, mám malinko podobný zážitek. Jeli jsme na houby, je to už pár let. Zastavili jsme se u našeho známého hajného, doma však byl jen jeho syn a ten nás poslal do zákazu vjezdu, ať si necháme auto u jejich stodoly. Nikdy do zakázaného území autem nejezdíme, ale náš cíl v ten den byl fakt daleko a tak jsme jeli. Zaparkovali jsme u stodoly a s košíkem v ruce, kde se na dně krčilo pár klouzků od stodoly, kráčíme po cestě do lesa. A v tom se za námi ozve: to bude dnes drahé!!! Jakoby nás někdo polil ledovou vodou. Za námi hajný. Měli jsme ale štěstí, byl to syn mého spolužáka a znal nás. Dokonce nám dal i jednorázovou propustku, co kdyby...

Tak jsem se pobavil. Prima napsané.

Maruško, něco zažít, to je jedna věc. Ale tak krásně poutavě a s nádechem vtipu to napsat, to každý nesvede. Pobavila jsi mne též. Samozřejmě skalku chválím...

Moc hezký příběh, ale zažít bych ho fakt nechtěla. Ano, je to moc krásná zahrada.

Jani, byla jich celá rota.

Tedy Maruško, to se povedlo. Z takového zážitku bych asi měla infarkt.

Nejvíc se člověk zasměje příběhům, které skončí dobře, i když z nich mrazilo po těle. Zajímalo by mě, jak by své setkání s vámi popsali ti dva ozbrojenci. :-)

Maruško, rozesmálas mě v tom dneším šedém dni. Pěkná zahrada, asi i díky hrabance, že?

Výborné!