Majitel jedné menší rodinné firmy právě stojí před rozhodnutím. Potřebuje propustit jednu z účetních. Ale která to bude? Pětatřicetiletá Veronika je máma dvou dětí, spolu s manželem splácí hypotéku, ztráta práce by její rodině způsobila obrovské potíže. Osmapadesátiletá Zuzana žije sama, nemá závazky. Jejich šéf obě dobře zná, ve firmě jsou všichni kamarádi. Jenže finanční situace společnosti kvůli pandemii není dobrá, přišla o mnoho zakázek, propouštět musí. Los padne na Zuzanu, dotyčný už se rozhodl: „Je sama, nemá závazky, Veronice by to ublížilo víc. Pracovně jsou obě stejně dobré, napíšu Zuzaně výborné doporučení.“
Jenže Zuzana to vidí takto: „Pokud půjdu já, nemám ve svém věku šanci najít práci. Už jsem se zkoušela dívat na inzeráty, ptala jsem se známých. Je to beznadějné. Nevím, co si počnu. Půjdu na pracák? V mém věku? Z čeho budu platit nájem? Navíc mám maminku v domově seniorů a připlácím jí tam měsíčně dva tisíce za to, že může být v jednolůžkovém pokoji. Vůbec si nedovedu představit, jak budu žít, pokud přijdu o příjem. Ani nevím, zda by mě v mém věku vzali někam za pokladnu. A zda bych to zvládla.“
Ztráta zaměstnání ve vyšším věku často v lidech vyvolává černé myšlenky. Začnou si říkat: jsem starý, nepotřebný, novou práci už neseženu.
„Krajně náročné může být vyrovnat se se ztrátou práce v situaci, kdy člověk třeba dvacet nebo třicet let pracoval pro jednoho zaměstnavatele. Dovedu si však představit i opačnou situaci. Ve věku kolem padesátky a výše můžeme mít splacenou hypotéku, odrostlé děti a zároveň být profesně na vrcholu sil. Pokud se takový člověk nedobrovolně ocitne na trhu práce, může být v komfortnější situaci, než živitelé mladých rodin zatížení hypotékami,“ uvedl Tomáš Prajzler, poradce ze společnosti Servis vztahů.
Personalisté a psychologové mají zkušenosti, že mladí lidé jsou zvyklí práci měnit častěji, zatímco starší generace často dlouhé roky setrvávala v jednom zaměstnání. Když o ně starší lidé přijdou, často to berou jako své selhání, ne jako příležitost zkusit něco nového.
„Je ale důležité si uvědomit, že o práci přijde alespoň jednou za život většina z nás. Lidé však často nesou ztrátu zaměstnání hůře než nedobrovolný konec nějakého vztahu či rozvod. Protože se mnohdy připojují strachy z existenčních problémů i větší ztráta identity a sebevědomí. Důležité je ale si výpověď nebrat osobně. Toto nás může dostat do sebelítosti a myšlenek, že všichni jsou proti nám, a to nám při hledání nové práce nepomůže,“ připomíná Tomáš Prajzler.
„Stačí, když si ráno otevřu počítač, a už mám po náladě. Čtu o tom, jak se ekonomika propadá a je mi jasné, že časem to přijde i na naši firmu. A kdo půjde jako první? My staří,“ říká šedesátiletý Libor, který pracuje v menší firmě zabývající se finančním poradenstvím. „Jak závidím kamarádovi, který je malíř pokojů. Ten má dost práce pořád, může si vybírat a vydělá si stejně jako já. Sice už těžce zvládá to poskakování po žebříku, ale je na něm, kdy pracuje a kdy odpočívá. Já se každý den probouzím s hrůzou, že zavolá šéf, že končíme. Ani současná práce z domova mi nevyhovuje, já chodil do kanceláře a za klienty rád, rád si povídám s lidmi. Teď nám šéf nařídil vše zařizovat z domova. Tak jen sedím, telefonuju, vyřizuju maily a děsím se, že přijde ten s výpovědí“ vypráví.
Psychologové radí, aby lidé v takové situace záměrně vyhledávali informace pozitivní, ne jen ty, které je straší. „Pořád jsou nůžky mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu poměrně otevřené a v mnoha odvětvích je velmi dobrá šance najít si zaměstnání nové,“ upozorňuje psycholog a kariérní poradce Tomáš Prajzler.
Současný život v pandemii přinesl většině lidí spoustu starostí. Je to čas, kdy se ukazuje, jak je kdo silný, jak umí řešit potíže, zda je optimista či pesimista. Poměřování, kdo to má v této době těžší, nikomu nepomůže. A už vůbec ne, když se lidé budou škatulkovat podle věku. Ztratit práci ve vyšším věku je hodně nepříjemné, ale nikomu není ku prospěchu, když si to zdůvodňuje větami: jsem starý, nepotřebný, kdybych byl mladší, nevyhodili by mě. Stejně si totiž ti mladší vyhození mohou říkat: lépe bych se měl, kdybych už byl starší, nemusel živit děti, nemusel splácet hypotéku, vyhodili mě, protože jsem mladý a říkají si, že si nějak poradím, kdybych měl před penzí, tak by si to nedovolili.
Novou práci nebo třeba jen přivýdělek k penzi mohou starší lidé najít například na portále https://cz.jooble.org/
