Ilustrační foto: autorka

Dávná vzpomínka

4. 10. 2020

Vybavuje se mi vzpomínka na velice převelice dávnou dobu. Byly mi asi čtyři roky. U nás doma jsem měla pod oknem malý dětský stůl a židličku. Na něm jsem nejen jedla, ale taky jsem si tam malovala nebo hrála.

Můj příběh

Autor: Helenka Vambleki

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Potůčková 4.10.2020 12:45

Ano takové byly naše hračky. Dnes mají děti spíše mobily, a jinou podobnou techniku

Marie Doušová 4.10.2020 12:33

Také jsem měla malé nádobíčko i pokojíček a kuchyňku i koupelnu pro malou gumovou panenku. Pamatuji se , že jsme si s kamarádkou s tímto vybavením pro paneku hodně vyhrály.

Daniela Řeřichová 4.10.2020 12:07

Ano, rozumím, bolest v dětské dušičce. Ale nebyl v tom špatný úmysl. A miniaturní nádobíčko bylo roztomilé - stejně jako kuchyňky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá