Pražská mršina
Foto: autorka

Pražská mršina

3. 10. 2020

Vlaková trať mezi Prahou a Berounem není jen tak z pohledu cestujícího obyčejná. Vlaky na ní (především ty osobní) nejezdí včas. Navzdory digitální době. Zpoždění je na této trati denní tradicí, je to takový poberounský folklór Českých drah.

Ale je potřeba zmínit, že do jízdních prostojů ojediněle zasáhnou i lidská nepozornost anebo dobrovolná rozhodnutí, v důsledku kterých vynucené drcnutí se s vlakem není často slučitelné se životem, a potom, opět cestující uslyší známou odrhovačku: „Omlouváme se za zpoždění vlaku.“

Ten, kdo předvídá zpoždění, volí k přemisťování v této oblasti automobil. My ostatní neřešíme, nějak jsme přivykli. Hrstka z nás, kteří jezdíme po této vlakové trati z hlavního nádraží Praha (nebo opačně do hlavního nádraží Praha), jsme za tu velkorysost odměněni pohledem na podivný objekt, který vlastně nestojí ani za pohled. Je to rozkládající se nemovitostní mršina. Ale paradoxně, právě díky zpoždění a objektivním příčinám na této trati, zůstala několikrát vlaková souprava stát v místech přímo naproti té ošklivé změti chátrajících zdí a marný čas čekání si vynutil, abych si neutěšený stav budovy prohlédla - tedy, prohlídla si žalostné torzo bývalého nádraží Praha - Vyšehrad.

„Secesní budova! Kulturní památka! To je hrůza! To si nechává Praha líbit?“, lítaly mi hlavou věty, při kterých jsem mhouřila oči a vytušila, že za tím vším budou zřejmě něčí techtle a vyčůraný zájem, korunovaný výsměchem a drzou arogancí, tolik zabydlenou v našem Kocourkově.

Chudák krásná matička Praha. Její unikátní šat zdobený z krajek všech architektonických slohů skrývá u samého srdce bradavici ve tvaru dvoupatrové budovy neznámého autora (předpokládá se, že jím byl Antonín Balšánek) zející hnilobným ladem, odpudivou sešlostí a opadajícími pozůstatky secesních ozdob.

Toto kdys krásné a funkční dílo, jehož součástí byl hrázděný přístřešek kryjící vyústění podchodu na ostrovní nástupiště (podchod ve stanici Praha - Vyšehrad byl prvním nádražním podchodem v Praze!) bylo prodáno i s přilehlými pozemky podle tisku v roce 2007 za cca 41 mil. Kč firmě TIP Estate (přejmenovaná na Rail City Vyšehrad s.r.o.) napojené na Wall Street Comercial Bank z Veneta v Oregonu. Vlastnící firma nám bezostyšně ukazuje, jak se o nemovitost nemáme starat, potažmo, jak naše příslušné instituce měří dvojím metrem. Pravděpodobně nevýznamné české baběnce by už dávno nemovitost byla vyvlastněna nejen na základě doporučení UNESCO, jako je v případě již odpudivé nádražní budovy Praha - Vyšehrad.

Nuže, je rok 2020 a nic moc se okolo "nemovitosti" neděje. Ále až bude před volbama. To bude kravál. To však už půjde o jiný folklór.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Byla to pohledná stavba. Je mi líto i docela obyčejných nádražíček, která chátrají stejným způsobem, i když by možná mohla posloužit jinak, než jako nádraží. Jedno takové máme i u nás, ale už se na jeho záchraně pracuje. Snad to vyjde, zatím není v tak dezolátním stavu.
Daniela Řeřichová
Bydlím v Praze 2 a osud (od roku 2000) památkově chráněné budovy nádraží Vyšehrad mi není lhostejný, ať už jde o petice či další kroky. Magistrát jedná dlouhodobě o odkupu, ale nabízí polovinu toho, co chce získat majitel. Je tady snaha ze strany úřadů, památkářů i laiků záležitost řešit, existují i návrhy, jak budovu následně využít atd. Jedná se i o variantu vyvlastnění. Bohužel, je to opravdu běh na dlouhou (nejen železniční) trať.
Růžena Kuželková
Myslí si někdo,že to bylo pouze "grošíky" do "rukávu" a více se nestarat? Já bych řekla,že to je prvopočátek všech "machinací" v našem státě.
Soňa Prachfeldová
Jo, když se měří dvojím metrem, tech ruin památkovém chráněných, těch je a odborníci mlčí.
Martina Růžičková
Škoda tak nádherné budovy... Je smutné, že se tak cenné budovy mohou dostat do cizích a pochybných rukou.
Vladislava Dejmková
Znám pár budov v podobném stavu s podobným osudem. Ale tahle je opravdu nejhorší mršina!
Dana Puchalská
Ano, je to tak.... Jak už bylo napsáno níže, je to fakt ostuda... Pamatuji dobu kdy ještě chudák nádraží bylo je koukání, ale to je už hooooodně dlouho. Škoda.
Jaroslav Kolín
Pohled z ulice na nádraží Vyšehrad je rovněž tristní. A hned vedle je (aspoň v srpnu byl) bilboard známé realitní kanceláře s textem "Padá vám nemovitost na hlavu?" a jméno makléře. Tak nevím - je to protest nebo výmět mladého kreativního týmu?
Irena Mertová
To by jeden zaplakal :-(
Zuzana Pivcová
Jano, běžně tudy nechodím, ale vím, že několikrát jsme tudy jeli z Berouna. Obě se sestrou jsme sledovaly tu kdysi parádní stavbu, která žaluje do světa. Je to zvláštní, cizinci obdivují Obecní dům, symbol secese u nás, a stavba ve stejném slohu je tu zcela opomenuta. Trochu mi to připomíná osud budovy Automat Svět na Palmovce. Nejhorší je, když z nějakého důvodu se dostane budova do vlastnictví nějakého pochybného cizince, který pak na ni zcela kašle. Díky za úvahu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA