Putování africkým Mali do bájného Timbuktu

Přečetla jsem jedním dechem. Zajímavá a poučná reportáž., kdy jsem si znovu uvědomila, jak dobře se máme. I když samozřejmě máme také svoje starosti a trápení, ale to je na úplně na jiné úrovni. Díky.

Zajímavý článek ! Ráda jsem si přečetla, Timbuktu bych taky ráda viděla a obdivuji vaši odvahu vydat se do takovýchto míst...zamlada bych si asi taky troufla, kdyby byly podmínky, samozřejmě, ale teď už rozhodně ne :-))

Když jsem se přihlásil do I60 tak jsem doufal že si pokecám.Dnes si myslím že by se měla jmenovat Vlasta.V roce 2008 jsem makal jak barevný abych měl na slušný důchod a když jsem po45 odpracovaných létech odešel do starob.důchodu dostal jsem žebračenku které se v ČESKU říká důchod žiju z ruky do huby a na Afriku se podívám v TV.

Moc Vám děkuji za překrásnou a velmi zajímavou cestopisnou reportáž a odvážné fotečky *

Pro mne je cestování nejlepším způsobem učení něčemu novému. Váš článek i fotografie jsou velmi zajímavé, cítím se jako bych tam byla. Cestopis ve mně probudil vzpomínky na Afriku. S mnoha Tuaregy jsme se potkávali na okraji pouště při cestách po Maroku. Díky za poutavé přiblížení Mali.

Paní Heleno, cestopis od Vás jsem si přečetla se zatajeným dechem a moc se mi líbil. A moc za něj děkuju.

Helenko, když jsme se začátkem 60. let učili v rámci zeměpisu mimo jiné i o Africe, tak to Vy jste ještě nebyla na světě. Tehdy jsme tleskali všem nově vzniklým státům, které se vymanily z koloniální nadvlády, a mysleli si, jaká je čeká skvělá budoucnost, a s jejich zástupci, kteří k nám přijížděli na bratrské návštěvy, se jako stát přátelili. Pamatuji se třeba na černé ženy, které k nám přijely do malého podkrkonošského městečka v rámci oslavy MDŽ. A dnes, po takřka 60 letech?? Vy jste měli ještě možnost částečného cestování, ale dnes byste se tam nevydali ani vy, odvážní. Za Váš cestopis Vám děkuji a přeji Vám krásné zážitky, ať cestujete kamkoliv.

Vždy se těším na váš nový cestovatelský článek. Je to zážitek i pro mne, alespoň takto prostřednictvím textu a fotografií.

Náš svět má mnoho tváří. Přestože ne vždy jsou vlídné, všude žijí lidé a jejich děti s nadějí v očích.

Velmi zajímavý článek, cestování i cestopisy mám moc ráda. +*****