Foto: autorka

Jsem věčný optimista

29. 9. 2020

Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Soukupová 29.9.2020 16:37

Pár obyčejných slov a takové krásné zamyšlení z nich vzniklo. Soňo, moc se Vám to povedlo. A ty fotky taky.

Jarmila Komberec Jakubcová 29.9.2020 16:22

Soničko vždy se mi na Tobě líbil tvůj optimistický přístup k životu. Vzpomínám na poslední setkání s Tebou ve Volarech. Bylo to moc prima. Měj se hezky v lázních.

Eliška Murasová 29.9.2020 15:25

Soni, hezky jsi vyjádřila své pocity a vnímání. Také se řadím k optimistům, i když někdy padne chandra, ale to je normální, už kvůli rovnováze. Milé fotky.

Dana Puchalská 29.9.2020 14:23

Soňo, p a r á d a ... Já jsem a budu věčný optimista, i kdybych mě rozkrájet měli... Děkuju za milý a pozitivní článek.

Alena Várošová 29.9.2020 12:47

Soni,moc krásně jsi to napsala.Souhlasím s tebou a cítím to taky tak.Fotky krásné.

Daniela Řeřichová 29.9.2020 12:28

Moudrá úvaha, upřímné vyznání. Není to vždy lehké zůstat optimistou. Děkuji.

Anna Potůčková 29.9.2020 12:25

Díky za tento Tvůj hezký a pravdivý článek. Jsem moc ráda, že jsem Tě na jednom setkání osobně poznala, ba co více, s Tebou byla také ubytovaná v jednom pokoji. Snažím se být také optimistkou i v této Covidové době.

Naděžda Špásová 29.9.2020 12:00

Ty fotky jsou super. **********

Naděžda Špásová 29.9.2020 11:59

Soni, tiše závidím, napsala jsi to moc hezky, vidím tě u té kávy a moc moc ti přeju spoustu takových chvilek štěstí. Jsi moudrá a laskavá, takových lidí mezi námi moc není. Já pesimista jsem moc ráda, že patříš mezi mé přátele. :-) (◕ᴗ◕✿)

Jindra Hubačová 29.9.2020 11:06

Též nejsem obdařena optimismem. Jsem spíše chronický pesimista.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá