Paní, kam jedete? Navazovat hovory ve vlaku je užitečné

Já jsem poměrně kontaktní,docela si myslím, že poznám s kým můžu diskutit :-) Což se hrubě nelíbí mojí manželce, pokud je v dosahu. Má to nastavené jinak.

Já si ve vlaku popovídám, když je s kým. Někdy jsou to opravdu zajímavá setkání, jindy vidím, že se lidi bavit nechtějí. S rouškami je to opravdu komplikovanější.

Ve vlaku a autobusu si buď čtu, nebo mám sebou pletení. O hovory opravdu moc nestojím, pokud se nejedná o dotaz, kde vystoupit, nebo podobně. Hodně lidí má v mobilu nahrané knihy, takže nevím, proč by do nich neměli koukat. A nebavila jsem se na potkání s každým i před existencí mobilů, mám ráda svůj klid.

Vlakem často nejezdím, ale přistihla jsem se, že často začínám konverzovat v obchodech, ne v hypermarketech, kde je fofr, ale v samostatných speciálních obchůdkách, třeba se zdravou výživou, přírodní kosmetikou, potravinovými doplňky, tam si rozumíme.

Povídám si, když si sednu s někým, kdo se taky rád baví, ale teď jsem ráda sama s náhubkem v kupé. A když s někým, tak mlčíme . Pak že nás to nepoznamená..

Bohužel (nebo bohudík?) vlakem ani autobusem moc nejezdím, tak s tím nemám zkušenost.

Kdysi jsem si ve vlaku ani autobusu dlouho nečetla, vždycky se našel někdo, kdo se dal se mnou do řeči. A když si nikdo neměl chuť povídat, jen jsem sledovala ten cvrkot. Teď by mě ani nenapadlo si v dopravním prostředku číst, raději se dívám z okna, zatímco ostatní fungují ve "virtuální realitě". Sama hovory nezačínám, ale povídám si ráda, když se někdo "potřebný povídat" najde. Nevěřili byste, jak chování pasažérů vypovídá o jejich charakteru. Bavím se tím dodnes.

V době rouškové, kdy ve vlaku stěží dýcháte, tak jste rádi, že dojedete ve zdraví.

Sem tam se mi stalo, že jsem se sešla ve vlaku s partou senzačních lidí. Ale většinou čumí do mobilu....

Dle mého názoru naprostá většina lidí vypráví ve vlaku nezajímavé věci. Nepotřebuji vědět kolika chorobami dotyčný trpí ani to co mu provedli příbuzní. A zbavit se takového tlachala je těžké.