Když Maruška Novotná avizovala, že v září bude brát lázeňskou kúru v Mšené-lázních, svitla naděje, že na společné posezení u kávy nebo rovnou malý výlet by mohlo být zaděláno. A skutečně, našly jsme volný prostor mezi léčebnými kúrami a večeří a já jsem naplánovala okruh Českým středohořím, tak, aby se v co nejkratším čase dalo stihnout co nejvíc k vidění. Dopředu jsem neřekla, že si v rámci povinných středohorských "panoramat" vyšlápneme na magický Číčov. V den D jsme s mužem na lázeňském parkovišti přistavili náš výletní koráb, nalodili Marušku a jejího syna Jirku a vyrazili vstříc dobrodružství.
První cesta vedla snad skoro povinně do Dubiček ke kostelíku sv. Barbory se známou a hojně vyhledávanou vyhlídkou na Labe. Je to moje oblíbené místo a jsem ráda, že se mi podařilo dovézt tam další íčkaře a snad je i trochu zaháčkovat a vzbudit v nich touhu ještě někdy se tam podívat. Povzbuzeni výbornou kávou jsme pokračovali kolem pomníku Hanse Kudlicha s pluhem a Maruška tu na vlastní oči viděla, že Říp vyčuhuje opravdu odevšad. Pod Milešovkou jsme se proplétali středohorskými silničkami s báječnými výhledy a zastavili jsme v Sutomi. Tamní kostel jsem ještě nikdy neviděla otevřený, tak jsme museli nahlédnout. Měli jsme štěstí. Uvnitř na lešení nad oltářem nás pozdravili restaurátoři, kteří mu vracejí zašlou krásu, a pozvali nás na další návštěvu - tak za pět let.
Na zastavování s kocháním bohužel moc času nebylo, a tak jsme zastavili až pod Číčovem. Odvelela jsem posádku na pole a měla jsem velkou radost, že si po chvilce hledání Maruška i Jirka našli své malé poklady, kousky aragonitu. Zvolna jsme vystoupali na kopec a odměnou nám byly překrásné výhledy na všechny strany. Obláčky se předháněly a zdálo se, že ten nahoře si chce napravit reputaci za sychravé počasí, které nám poslal na zdolání Řípu.
Čas neúprosně běžel a k naší malé radosti nás tlačil ke spěchu. I tak jsme se ještě stihli zastavit na místech, kudy kráčely dějiny, a postáli v nikdy nedostavěném chrámu klarisek v Panenském Týnci a u Oldřichova dubu na Peruci.
Další minisetkání i60 je za námi a co mě se týče, těším se na další.
FOTO: autorka
Výlet Českým středohořím
17. 9. 2020
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Alena Tollarová
19.9.2020 18:47
Děkuji za vaše komentáře i za spolucestující Marušku :) V místě, kde mělo být kněžiště, prý ze země vystupuje pozitivní energie. Konají se tam svatby, jezdí tam různí lidé. Já nejsem vnímavá, nic tam necítím. Ale tehdy 6letý vnuk mě chytil za ruku a říkal, babi, tady je to krásný ... bylo to od něj nezvyklé sdělení, možná magičnost místa vnímal, proto si to pamatuju.
Marie Novotná
19.9.2020 18:27
Ano-Panenský Týnec je magický.Ženy,které stály na magickém místě (našly si jej v mobilu: nebyly s námi),se snažily nachytat pozitivní energii v zajímavém postoji ,ale pusy nezastavily .Nejpozitivnější byli všudepřítomní holubi .
Martina Růžičková
19.9.2020 09:02
Tak to muselo být velice příjemné setkání s poznáváním krásných míst. Fotodokumentace to dosvědčuje :-)
Jan Zelenka
18.9.2020 20:45
Tedy, Aleno, závodit s tebou v severočeských výletech určitě nebudu. Máš obdivuhodnou výdrž. Palec nahoru. Ať ti to šlape ještě hodně dlouho!
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 52. týden
U tradic zůstaneme i na přelomu roku 2024 a 2025. Kvízové otázky tohoto týdne se budou týkat tradic novoročních.
AKTUÁLNÍ ANKETA