Jsi úplně nemožný! Jak přijímat kritiku a nenechat se přitom ponižovat

Clovek, ktery mi rekne, co delam spatne (a take rekne, jak je to podle nej spravne), je u me vitany. Clovek, co mi rekne, ze jsem uplne nemozna, poleti ze dveri a dopriste uz ho ve svem zivote nechci. Jednoduche...

Milé dámy íčkařky, určitě máte každá tu svoji pravdu, stejně jako já a všechny už víme, co život obnáší. Každý se časem alespoň trochu mění, řekla bych k lepšímu(?). Stejně si ale myslím, že to základní v nás nezměníme. Škoda, že nejde koupit třeba pilulka, po které bychom si negativní kritiku nebraly osobně. Bože, kolikrát jsem to v produktivním věku slyšela? A stejně jsem se pachuti nikdy nezbavila. I když jsem už jako seniorka daleko klidnější, stejně jsem na kritiku až dost citlivá, stejně jako všechny moje známé.

Olgo, no přece tak, jak to dělám JÁ. :-)

Jo jo, na to jsouurčitě nějaké zaručeně dobré rady od lektorek pro hospodyně pro služby. Měla jsem tu čest tuto šílenou instruktáž absolvovat. Po 2 hodinách jsem se omluvila a utekla na MHD. Ještě pár dnů jsem měla pocit, že kandiduji na titul NNNN což znamená : nic neví neumí nezná.

Může mi někdo říct jak se "správně" myjí okna, vyhazují odpadky či vaří svíčková?

Myslím si, že lidé by se měli hlavně vyjasnit co jim jednomu na druhém vadí. Poučovat a kritizovat.... Ne, to je cesta do pekel. Kritika je sice zajímavá, ale... Pak by už mohlo rovnou nastoupit nějaký rituál typu sebemrskačství a to nebrat. A jak už napsala Věra, nosit s sebou papír a tužku... To bych si připadala jako na nějakém podivném semináři.

Myslím, že jsem nikdy nikomu neřekla, že je úplně nemožný. Zejména ne svému partnerovi. Nabízí se otázka, proč s ním tedy jsem, když je nemožný. Nemám potřebu se nad někoho povyšovat, dělám chyby jako každý. Rovněž se snažím neudělovat nevyžádané rady. Už vidím přítele, jak by se tvářil, kdybych si dělala poznámky, zatímco mluví. Přijmout kritiku někdy není snadné. Ve výsledku je to ale mnohem lepší, než trvat na své neomylnosti.

Ona je kritika a "kritika". Když někdo kritizuje občas, dá se z toho poučit. Ale když kritizuje pořád a všechno, pak už je to asi patologický jev.

Oprávněnou kritiku by měl člověk ocenit a věřit , že je to v jeho prospěch. Je potřeba rozlišit ,kdy je kritika vstřícná a kdy Vám chce ublížit.Někdy je to dost těžké,záleží kdo Vás kritizuje......