Foto: autorka

Ceremoniál zvoníků

1. 9. 2020

Můj příběh

Autor: Vladislava Dejmková

Hodnocení:

(5.3 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 3.9.2020 06:45

To byl krásný zazitek6.

Dana Puchalská 2.9.2020 10:43

Vlaďko, to muselo být víc než zajímavé.

Marie Doušová 2.9.2020 09:41

Nádherná podíváná, kterou jste mě potěšila a obohatila . Dík...

Anna Čípová 2.9.2020 06:44

Zajímavá tradice. Paní Dejmková, děkuji za její přiblížení.

Marie Novotná 2.9.2020 06:38

Díky za zajímavý článek.O to krásnější,že jsem viděla část města a zvon na vlastní oči v Tvém doprovodu.

Martina Růžičková 1.9.2020 20:30

Také se přidávám s díkem za zajímavý článek s pěknou fotodokumentací :-).

Jitka Hašková 1.9.2020 20:11

Děkuji za přiblížení krásného ceremoniálu. Je dobře, že se obnovují historické zvyky.

Věra Ježková 1.9.2020 13:33

Zajímavá tradice. Zvony mám ráda. Video je dobrý doplněk článku. Díky.

Vladislava Dejmková 1.9.2020 11:07

Doporučuji si pustit video, které je na odkazu uvedeném na konci článku v části "zdroje".

Zuzana Pivcová 1.9.2020 11:05

To je velmi zajímavé, možná trochu fyzicky náročné, ale krása!! Zvonění velkých zvonů je nádherné.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá