Voda je daleko dražší než...
Foto: archiv autorky

Voda je daleko dražší než...

26. 8. 2020

Narodila jsem se v poválečné době ve vesničce na Drahanské vrchovině - tehdy to byl kraj lesů, kamení a bídy. A tehdy byla bída úplně o všechno - hlavně o tu vodu.

Moji rodiče měli větší hospodářství, kde bylo zapotřebí vody velmi mnoho. Ano, měli i dvě studny, které ovšem byly velmi často bez vody.

A tak nezbývalo nic jiného než vozit vodu pro zvířata z blízkého rybníčku a na vaření se nosila vědra vody buď na dřevěných vážkách na ramenou nebo jsme ji vozili na voziku ve velikých nádobách od vzdálenější obecní studny.

A jak jsme napřed prali - pochopitelně jen na valše, později byla už i pračka a prádlo jsem už jako větší vozila na trakaři k blízkému rybníčku s vodou a tam se všechno máchalo...

Na koupání jednou za týden v plechové vaně se musela nejdříve nanosit voda do velkého kotle a pod ním zatopit - aby se ohřála.

Sobotní koupání vypadalo tak, že se v jedné vodě vystřídali všichni od nejmladšího po nejstaršího - přežili jsme to všichni ve zdraví *  - bylo nás v naší rodině v dětství celkem šest...

V zimě jsme na saních vozili často veliké kusy namrzlého sněhu a na plotně ho rozpouštěli v obrovských nádobách - takto získaná voda se nosila postupně do žlabů všem zvířatům ustájených ve chlévech...

Pět roků jsem studovala na internátních školách a tam jsem poprve viděla téct vodu ve sprchách a to byl pro mne tak obrovský zážítek, že jsem se do umývárky chodila sprchovat každé ráno a každý večer - doma jsem v té době něco takového ještě neznala...

V šedesátých letech se ve vesnici postavil hydroglobus - věžový vodojem - kterým se přiváděla voda do všech objektů tehdy zemědělského družstva a postupně se celá vesnice dočkala vodovodu a tím byl dlouhodobý problém s nedostatkem vody vyřešen...

Když jsem se přestěhovala v roce 1970 s rodinou do města, tak nám také i zde občas netekla voda, bydleli jsme dost vysoko, takže jsem často musela chodit s kbelíky do dolní části ulice, kde byla v jedné domácnosti studna. Postupně jsme se naučili vždy v noci napustit nějakou zásobu vody, takže jsme vlastně byli stále vedeni k šetření vodou - později byl problém s vodou v našem městě také vyřešen.

A když teď přišla suchá léta, tak už se naučili šetřit vodou i mnozí další...

Nedávno jsem byla s vnoučkem na borůvkách u jejich vesničky a pak jsem šla asi 5 kilometrů už sama lesem domů. Vždy mám s sebou na cestu nějakou zásobu vody. Tentokrát jsem si vzala menší láhev, protože jsem věděla, že na konci lesní cesty je nádrž, která má dobrou vodu - chodívala jsem tam pro vodu, když jsem měla malé děti - byla totiž vhodná i pro kojence. Takže jsem v horkém dni došla až tam a zkusila si napustit čerstvou vodu - ale bohužel nic neteklo. V blízkém potoce jsem si jen umyla ruce a měla jsem před sebou ještě dost veliký kus cesty do kopce ke svému domovu. V duchu jsem si myslela - musím to nějak bez vody přežít.

Šla jsem už ke konci jako mátoha, byla jsem úplně dehydrovaná, nasbírané borůvky jsem ale jíst nechtěla, a tak mne napadla spásná myšlenka -  utrhnout si u cesty nějaké léčivé bylinky a alespoň tak se jejich žvýkáním trochu osvěžit...

Skutečně jsem došla domů tak, tak - na pokraji sil - doma se ihned napila vody a dala jsem si studenou sprchu i na vlasy a musela jsem si chvíli lehnout a v duchu poděkovat nebesům, že jsem někde po cestě nezkolabovala.

Ano, voda je to, co nám dává život, a my si jí musíme moc a moc vážit.

Voda je důležitější, než si myslíme, je určitě dražší než drahokam...*

 

"Až zemře poslední strom, až poslední řeka bude otrávená a poslední ryba bude chycená - potom si uvědomíme, že peněz se skutečně nenajíme..."

 

PS. Na úvodním obrázku ukazuji vodu v Borové u Poličky, kde jsem byla ve 13 letech poprvé na prázdninách a jela se svými bratranci na plechové vaně na potůčku, který jim tehdy protékal zahradou - byl to pro mne skutečně neobyčejný zážitek...

 

 

 

 

 

Soutěž Voda
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Vzpomínky, které dokazují důležitost vody. Moc hezky napsáno. A úvodní foto je kouzelné.
Naděžda Špásová
Bez jídla se jakž takž vydržet dá, ale bez vody nikoliv. Nikdy bych nechtěla zažít, že bych se nemohla napít. Maruško, hlavně, že to dobře dopadlo.
Irena Mertová
Hezký článek. Fyzika není moje silná stránka, ale vůbec by mě nenapadlo, že se plechová vanička s lidmi nepotopí :-)
Marie Měchurová
Voda je opravdu dar z nebes. Až si to všichni uvědomíme, bude už možná pozdě. Važme si každé kapky. Taky jsem se vrátila při čtení článku do dětství a taky jsem si vzpomněla na to blaho pod sprchou, když jsme se s manželem nastěhovali do nového bytu.
Eva Mužíková
Při čtení jsem se vrátila i já do dětství. To postupné koupání celé rodiny ve vaně a následné namáčení prádla, aby se voda využila do poslední kapky - tak to bylo i u nás doma. Hezké vzpomínání...
ivana kosťunová
To je půvabné vyprávění. A to originální plavidlo nemělo chybu !!
Hana Nováková
Moc hezký článek i nostalgické foto.
Libor Farský
Moc se mi líbí ten nápad s dobrými skutky ♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.