Mé dvě řeky - Popelka a Vltava

Hezky píšeš Zuzko, moc hezky. Mým životem protékala řeka Ploučnice. Bydlela jsem kousek od jejího pramene, znám její tok, její zakoutí a malý vodopád v lesich. Mnohokrát jsem se v ní jestě jako malá holka brouzdala když jsem do ní zahaněla koupat husí hejno. Když se v zimě její voda roztekla do okolních luk a zamrzla, vytvořila pro nás děti, krasné kluziště. Poslední setkavaní s ní se mnou absolvoval Bertík, který si v horkých dnech rád ochladil v její vodě svůj rezavý kožíšek. Voda plyne dál, vzpomínky ale zůstávají.

V Týně n.Vltavou jsem trávila nejedny prázdniny. Tak řeku znám moc dobře a ještě lépe jste ji popsala Vy,díky.

Zuzko, naprosto tě chápu. Do Ústí jsem přišla v r. 1978, ale Labe za ta léta už beru za své. Mám moc ráda procházky kolem vody. Jako dítě jsme měli nedaleko domu potok a malý rybník, nedávno jsem se tam byla podívat. Po rybníku ani památky a potok jsem poznala jen podle můstku. Bylo mi z toho trochu smutno. Vltava v Týně je určitě krásná, v Praze je to jen řeka, i když se kolem ní taky dobře chodí. :-)

Jako dítě jsem měla pocit, že by každé město mělo mít svou řeku, města v okolí (Semily, Tutnov, Jičín...) ji měla, v Lomnici jsem to cítila jako nedostatek. V Týně jsem se zpočátku ráda ve Vltavě koupala. Snad zhoršená čistota vody, snad i úpravy, ke kterým docházelo, byly důvodem, že jsem nezůstala tím "vodomilem" a postupně jsem k větším řekám získala spíš jakýsi respekt. To mi ale nebrání u některé se zastavit, projít po mostě, udělat si fotku... Jako Zuzka bych rozhodně o řekách psát nedokázala.

U Vltavy jsem vyrůstal, tu druhou říčku neznám. I dnes si rád sednu do nelahozevské Mariny na kafe. Pěkné, Zuzko.

O řece Popelce jsem nevěděla ani já. Článek moc hezký a díky němu zase něco vím, rozšířily se mé vědomosti.

Zuzko, krásné vyznání. Je moc dobře, že své dvě řeky máš. O Popelce jsem neměla ani tušení.

Moc hezké vyznání dvěma řekám, Zuzko. Já se celý život motám hlavně kolem jezera, které je ale v podstatě velký rybník a těch rybníků tu v blízkém okolí jezdím navštěvovat a fotit vícero. Voda stojatá mne uklidňuje, ale přesto často vzpomínám i na spoustu řek, vodopádů a také moří, co mne fascinovaly. Voda je zkrátka živel, který mne oslovuje v jakékoliv podobě.

Moc hezký článek o řekách. My jsme se v Braníku chodili koupat do Vltavy, když byla vedra - to už bude nějakých 20 let.... Pak jsme se běželi domů osprchovat, i když prý Vltava už je čistší, než ještě dříve bývala.

Zuzko, moc hezký článek o řekách a vůbec o vodě. Také mám krásnou vzpomínku na dětství, kdy jsem trávila prázdniny u babičky a dědy. Hned za barákem protékala Litavka a pod okny hučel jez. Dodnes vidím a slyším ten krásný zvuk. Často jsem sedávala na jezu anebo pod jezem se nechala v prudkém proudu omývat.