Byla to taková hra na pohádku

Tvé příběhy, Jitko, se pěkně čtou. Každý z nás prožíval ve svém mládí něco podobného. Když jsem začal psát svou vzpomínkovou knihu Návraty, až jsem se divil, co nejrůznějších příhod a asociací mi lezlo z hlavy. Vzpomínky tam máme dobře uložené, jen je probudit. Mně možná k tomu dopomohl i oblíbený Modrý Portugal. Doporučuji jako inspirační zdroj.

Jitko, leda, že si toto přečte na íčku. Občas mi také lichotil zájem kluka, o kterého jsem vlastně nestála a pak jsem rychle vycouvala.

Jitko vzpomínej a piš. Hezky se to čte.

Hezký příběh. Při jeho čtení jsem si vybavila ten můj, velmi podobný. Se spolužákem, který šel po základce taky na vojenskou školu, jsme si psali (on dopisy nemaloval), taky mi mi vyznal lásku (ještě mám ten dopis schovaný). Ale já milovala jiného spolužáka. Teď se občas potkáme na třídním srazu a moc rádi vzpomínáme. No jo, mládí.....

Mladé lásky bývaly krásné.

Děkuji za milé komentáře, paní Ivano, máte úplnou pravdu, ti kluci opravdu byli odtrženi od reality, a také daleko od domova, tak si snili ty své sny, a to byl také hlavní důvod, proč jsem mu na ty pohádkové dopisy odpovídala. I když našich 16let už toužilo po opravdové lásce, třeba s někým jiným.

Krásná vzpomínka z mládí.

Hezké vzpomínání :-)

Krásná vzpomínka. Ano, v mládí jsme měli lásky a jenom si mysleli, že spolu chodíme. Každý si jistě prožil svůj krásný sen, svůj sen o vůních, stiscích rukou i pohlazeních.

Jitko, moc krásné vzpomínky na mládí. Ano lásky z mládí jsou prostě nej..... Děkuju za krásný a milý článek.