No, dobře, tak učesaná a neučesaná

Při čtení jsem si vzpomněla, jak jsem kdysi ostříhala dcerce ofinu. To hodné a statečné dítě mě pak delší dobu utěšovalo: "Neplač, mami, to zase doroste." :-)

Protože chodím ke své kadeřnici každý měsíc, musela jsem na jaře v době uzavírky kadeřnictví zkusit si sama obarvit vlasy. Byla to fakt katastrofa. Barva všude kam jsem se podívala a vlasy ani nechci popisovat.

Také patřím k těm, co si amputují ofinu když už přestávají vidět, mám i dvě kamarádky, které si své vlnité vlasy přistříhnou svépomocí, ale já mám vlasy rovné a tak zůstávám u ofiny. Jsou to jen vlasy, zase dorostou.

Mám podobný zážitek se stříháním živého plotu když jsem byl na prázdninách u dědečka.

Hanko to snad ne? Pamatuji, že před nástupem do 1. třídy jsem si s kamarádem hráli na holiče. On nejdříve ostříhal on mně, já pak jeho. On pak šel do školy dohola a já bez copánků. Maminka mi naplácala přes zadek a i kamarád končil. jako já. Od té doby se chodím stříhat ke kadeřnici.

Hano, moc pěkně popsáno. Vím jak to dopadá ,když si sama ,jak říkám trochu vlasy přistřihnu.Nakonec skončím u kadeřnice ,která vždy prohlásí" paní Doušová ,co jste si to zase na té hlavě provedla". No, provedla ,ale už mi aspoň ofina nepadala do očí. Vždy to nějak zachrání ,ale hned mě upozorní ,kdy mám přijít,abych se zase, jak říká nezřídila. Jisté je ,že vlasy stejně nějak dorostou ,tak to není potřeba zas tolik řešit.

Já mám pocit, že učesaná neučesaná chodím stále. Sebedokonalejší profesionální sestřih mi totiž drží pouze první den, druhý den už si jde každý vlas jinam.

Občas jsem byla samý zub, ale kámoška holička vynadala a spravila. Teď už nedělá, chodím občas jinam a raději svěrim odbornici.

Hanko, určitě to tak zle nevypadá, ale hezky jsi to napsala. :-)

Napsat tak hezkou úvahu o zdánlivě " nezajímavé" činnosti, jako je stříhání vlasů, to by každý nedokázal. Hani opět povedené. Já jsem shodou okolností stříhala své vlasy na temeni dnes dopoledne. Natáhnu pramen, v prstech skryji potřebnou délku kterou chci odstřihnout a pod prsty śmik!!!! A tak druhý pramen, třetí.... no a jsem zase na čas schopná se trochu učesat. Do nekonečna to nejde, strany sice umím osekat sesekáváčkem, ale jednou za čas musím projít odbornou úpravou. A ty řeči, co vždy na úkor mého kadeřnického soukromničení vyslechnu, to mnohé z vás také znají...