Světem hýbe Galwayská výzva, další krok v boji proti ageismu
Ilustrační foto: pinterest.com

Světem hýbe Galwayská výzva, další krok v boji proti ageismu

4. 8. 2020

Senioři potřebují ochránit před pandemií koronaviru, proto je zavřeme a zakážeme jim vycházet. Tak uvažuje mnoho lidí. Jenže ti, kterých se to týká, mají málo možností vyjádřit svůj názor, přání, rozhodnout se sami, jak situaci řešit. Dobro pácháné na starých lidech tak ve skutečnosti často není dobrem. Poukazuje na to dokument s názvem Galwayská výzva.

Podepsala ji řada osobností z celého světa. Jedná se o lidi vlivné, mocné, vzdělané, ale také o lidi naprosto neznámé. Jedno mají společné. Zajímá je život starých lidí, pracují s nimi, přemýšlejí nad nimi, respektují je, naslouchají jim. A tak jim došlo, že většina seniorů je nyní v době pandemie zastrčena do škatulky: jste staří, ohrožení, tudíž nevycházejte, však my vás ochráníme za každou cenu, abyste neumřeli.

„Mám pocit, že jsem se dostal do pozice zvířete v ZOO. Zavřeli mě, zakázali mi vycházet, pravidelně mě krmili a utěšovali. Stal jsem se takovým bezmocným mazlíčkem,“ říká jednaosmdesátiletý Josef, který žije v jednom ostravském domově pro seniory. Počátky pandemie zvládal skvěle. „Chápal jsem, že je průšvih, že je třeba se chránit. Jenže když jsem dva týdny nesměl vyjít z pokoje, začal jsem to zvládat hůř. Žádal jsem, abych mohl aspoň na chvíli na zahradu, ale personál se netvářil nadšeně. Nakonec jsem si to vyřval, ale mohl jsem jen dvacet minut chodit na prostoru čtyři krát čtyři metry. Jako vězeň. Dcera a vnučka mi neustále volaly, že nemám prudit, že mám poslouchat pokyny pečovatelů. Poslouchal jsem, ale po dvou měsících to bylo k nevydržení. Nejhorší na tom bylo, že se nás nikdo neptal, co si myslíme, co chceme. Když jsme projevili nějaký názor, všichni ještě byli uražení a říkali: tak my vás chráníme a vy nám za to nejste vděční,“ vypráví.

„Chceme upozornit na nebezpečí věkové diskriminace v kontextu mimořádných opatření a jejich  nežádoucích vedlejších dopadů, případně neobratných vyjádření. Zdravotní ohrožení, nouzový stav a návazná opatření mají dlouhodobé důsledky. Ty poznamenají společnost a změní obecné povědomí o tom, kdo je starý a co je to stáří, i po ústupu pandemie. Buďme proto uvážliví,“ uvedl Kieran Walsh, ředitel irského centra pro sociální gerontologii z Národní univerzity v Galway. Dokument nazvaný Galwayská výzva poukazuje na případy, kdy snaha pomáhat seniorům někdy přerostla v bizarní případy, které lidem vyššího věku život spíše komplikovaly. A tato výzva se setkala s obrovským ohlasem u odborné i laické veřejnosti.

Jde o to, že ve snaze ochránit ohrožené skupiny obyvatel, byl každý, komu je nad pětašedesát let, automaticky zahrnut do škatulky senior. „Chtěla jsem pomáhat, nosit sousedům nákupy, ale ve společnosti, která pomoc organizovala, mi řekli, že když je mi pětašedesát, nesmím. Že mám zůstat doma a nevycházet,“ vypráví Dana, pětašedesátnice, která řídí firmu s dvaceti zaměstnanci, o víkendu slézá beskydské vrchy, každý den cvičí jógu a jezdí do práce dvacet kilometrů na kole. Lékaři označují její zdravotní stav a kondici za takovou, jakou by měli mít čtyřicetileté ženy. „Jenže já najednou kvůli datu v rodném listu byla stará babička, ohrožená stařenka, která neměla právo vycházet, natož něco dělat,“ říká se smíchem Dana.

Autoři Galwayské výzvy uvádějí: „Omezme v médiích i pokynech úřadů užívání vágního pojmu senior. Nezbavujme se potenciálu části populace jen proto, že je starší než orientační kalendářní hranice, která se nekryje s osobní realitou. Nemá to odborné opodstatnění, je to psychosociálně ponižující a nepřijatelné z hlediska lidských práv. Pokud si lidé, patřičně vybavení a poučení, bez ohledu na věk přejí zapojit se do dobrovolnictví, neponižujme je odmítáním pro přestárlost. Případná omezující, ale i zvýhodňující doporučení by se měla týkat konkrétních limitujících okolností. Těmi u dospělé populace pouhý věk není a být nemůže. Ani závažné zdravotní komplikace koronavirové infekce nesouvisejí s věkem jako takovým. Jde o špatný zdravotní stav, o podvýživu, o vyčerpanost, závažné choroby a možná některé léky, bez ohledu na věk.“ Ve výzvě stojí například i toto: „Nemocemi oslabení lidé nechť se těší ochraně, ohleduplnosti, podpůrnému zájmu. Stejně významná jako společenská angažovanost starších lidí, kteří se cítí zdraví a zdatní, je podpora a ochrana těch, kteří jsou méně vybaveni odahou, zdatností, jsou křehcí a v potřebují pomoc druhých, ovšem opět bez ohledu na věk.“

Je to dokument sympatický, který společnosti naznačuje, že není dobré lidi škatulkovat, ať už je důvodem toho škatulkování cokoli. A také naznačuje, že i sebelépe míněná snaha pomoci by se vždy měla řídit tím, co si vlastně ten, komu je pomoc určena, přeje, představuje, žádá, co potřebuje.

Je jasné, že svět se s pandemií bude potýkat i v dalších měsících, možná letech. Někteří lidé se už nyní děsí toho, že se vrátí drastická opatření z jara letošního roku. Že třeba zůstanou týdny či měsíce zavřeni v domovech pro seniory či jiných sociálních zařízeních, nebudou se moct vidět s příbuznými, nebudou moct vycházet ven. Jiní se obávají, že budou omezeni na svých právech jen proto, že jim je nad šedesát pět let a to je někým stanovená hranice, od které se už něco nesmí. Zkrátka, hranice, kdy je člověk považován za starého, přestože je často v lepší kondici než lidé o deset, dvacet let mladší.

„Pořád jsem slyšela, že to vše dělají pro naše dobro. Jenže, víte, když je vám osmdesát jako mně, chcete si užít každý den. Každý den chci slyšet zpívat ptáky, cítit sluneční paprsky, povídat si se sousedkami. Nechci sedět zavřená v malém pokojíku a nesmět jít ani na chodbu. To raději na ten virus umřu. Na co mám čekat? Proč si prodlužovat život, když to není život? Už jsme si s mou spolubydlící dělaly legraci. Vždycky jsme otevřely okno a volaly jsme: Koronáči, pojď si pro nás,“ říká dvaaosmdesátiletá Alžběta, která žije v jednom domově pro seniory.

Originální text výzvy si můžete přečíst na tomto místě. Český překlad výzvy najdete zde. Virtuální podpis k výzvě v českém jazyce můžete připojit zde.

stárnutí
Hodnocení:
(4.5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Soukupová
Eleno, Lenko naprosto s vámi souhlasím. Ono je opravdu těžké v takovéto situaci zavést opatření, která by vyhovovala naprosto všem. Vždycky se najde skupina, které bude něco vadit. Jak říká Elena, neskuhrejme, ono i to skuhrání je nakažlivé a ničemu nepomáhá.
Elena Valeriánová
Já vím, že každému z nás zákazy a příkazy, které nás nějak omezují, vadí. Ať je nám třicet nebo sedmdesát. Ale zase na druhou stranu, kdyby vše bylo volné, ať si chodí a dělá každý co chce, se spolehnutím na to, že se budeme chovat všichni zodpovědně a pak by umírali lidé po stovkách, zase bychom řvali. A těch žalob, co by se vyrojilo, že ten a ten měl udělat to a nebo něco jiného. Ano, bylo to mnohdy kruté, samota, nemožnost volného pohybu. Ale musíme si uvědomit, že v domovech nejsou jen stáří lidé, ale je tam i personál a ti mají doma rodiny, malé děti a byli na tom stejně ne-li hůř. Neskuhrejme, přežili jsme a uvidíme, co doba přinese.
Dana Hošková
Píše se tu "Světem hýbe...", ale slyším o tom poprvé. Podepsala jsem.
Lenka Kočandrlová
Z těchto a podobných důvodů bych nešla do nějakého ústavu ani zanic! Chápu,že staří a zároveň nemocní,např. s alzheimerem,by měli zůstat někde zavření,aby na ně koronáč neskočil.Ale jinak,někteří lidé nechápou,že nejde tak o to,jestli se sami nakazí,to je jejich věc (teoreticky),ale hlavně jeden nakažený roznese třeba na 100 lidí tu nemoc - a to je konec legrace. Ohánět se při tom právy je hezké,ale hlavně bych si všímala povinností!!! Já nemám potřebu se družit,takže se vlastně s nikým cizím a ani vlastním moc nestýkám,čili nemohu nic přenášet. U nás jsme chodili sami po lese,například,kde opravdu nikdo nebyl.Ve městech je to horší,ale je třeba si uvědomit,že i kovid,tak jako všechno na světě,jednoho dne skončí....
Renáta Bobulová
Konečně rozumný názor, bohužel asi dost ojedinělý. Do věkové skupiny senior sice nepatřím, ale vím jistě, že omezení, která nastala za nouzového stavu udělají mnohem víc škody, než užitku. Nedovedu si představit, že mě zavřou v jedné místnosti (v lepším případě do bytu) a já si nebudu moct rozhodovat sama o sobě. Dokud jsem svéprávný občan, nechápu, jak může mít někdo právo mě zavírat.
Naděžda Špásová
Sice jsme omezení nepočítali, ale neustále poslouchat co smíme a co ne, mě dost vadilo a vadí. Nesnáším jakékoli omezování mé osobní svobody. Připojila jsem svůj podpis.
Hana Rypáčková
I když jsem odjížděla na zahradu a tam trávila den, cítila jsem se jako v kleci. Pookřála jsem až po rozvolnění a právě to, že se virus v posledních dnech zase šíří, nedodává mi nabytý optimismus. Ovšem, děti byly potrestány podobně.. Prvňákům moc chybí půl roku bez školních návyků.
Elena Valeriánová
Za článek děkuji. My sice díky tomu, že bydlíme na vesnici a máme necelý kilometr od domu zahradu, kam se dostaneme cestičkou kolem řeky, kde jsme nikoho nepotkávali, jsme na tom byli ještě dobře. A taky v našem okrese jsme neměli tolik nemocných. Ale chápu ostatní v mě věkové skupině, že se museli cítit jako v pasti. V zájmu starostlivosti bylo asi hodně nešťastných lidí, ale na straně druhé, to byla situace, s kterou jsme se prali v takovém rozsahu poprvé.
Soňa Prachfeldová
Všechno je naruby, ani kvůli stáří jdou lidé odsunutí, uzavřeni, nikdo se jich neptá, co oni a není to jen v době koronaviru. Je to smutné a pravdivé.
Marie 00000
Přesný článek - jen by mě zajímalo, kdy bude uveden do praxe??

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?