Bydleli jsme na náměstí v nájmu, kde nebyla studna. Každý den jsem slýchával: Dojdi pro vodu. Znamenalo to popadnout dvě stojaté konve a vypravit se přes park do statku vzdáleného sto metrů. Tam byla dřevěná pumpa a dnešní hygiena by asi zaplakala, protože pár metrů podél tekla stružkou močůvka z velkého hnojiště, ale na to se tenkrát nehledělo. S plnými konvemi se dvakrát v parku odpočívalo, v sobotu, kdy se pralo a pětičlenná rodina se koupala v neckách, se cesta opakovala několikrát.
Když jsme koupili starou, čas neobydlenou chaloupku, kde v kuchyni byla křídlová pumpa, objevili jsme v metrových kopřivách studnu přikrytou shnilými prkny. Studnu jsme opatřili skruží a těžkým poklopem a voda v domě znamenala pokrok. Ovšem pumpa v bytě nevyhovovala a vybudovali jsme vodovod s vodárnou ve sklepě a to byl vrchol pohodlí. Vodárna po čase začala zlobit a bylo nutné vyměnit koš ve studni. Nový nešlo hned sehnat a mě přepadla chřipka. Abych nemusel vytahovat dlouhý žebřík, nechal jsem pootevřený poklop. Když jsem po týdnu chtěl dokončit opravu. čekalo mě nemilé překvapení.Po hladině plavala utopená naše kočka.Pětiletá dcerka pro miláčka brečela, marně jsme ji přesvědčovali, že mi tam spadla králičí kůže. Kočku jsem tajně vylovil a zakopal. Pak se stal zázrak, protože se mi o nohy otřela naše Čikyna a pověstným krrr mi hlásila, že se vrátila z občasného výletu. Byla to neuvěřitelná náhoda, že utopená kočka byla navlas podobná naší. Pak hasiči vyčerpali vodu a já vydrhl rýžákem skálu. K akci jsem pozval matku i manželku, aby viděly, že jsem to neošidil. Když natekla čerstvá voda, přesto že mi tenkrát víc chutnalo pivko. natočil jsem sklenici a před všemi ji vypil. Stejně ale víc než čtrnáct dní se chodilo na pití a vaření k obecní studni, kde byla voda horší kvality, než ta "kočičí". Po zavedení obecního vodovodu jsme naši vodu přestali v kuchyni používat kvůli dusičnanům, pouze s ní zaléváme.
Pro zajímavost, v té době stál kubík vody 80 haléřů, a když současně platíme víc jak 80 korun, je voda stokrát dražší, a když rohlík stával 30 haléřů, dnes by podle vody měl stát 30 korun a televizor místo čtyř tisíc čtyři sta tisíc a to by si ho málokdo mohl koupit.